Ve stínu šoa. Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní - LÁNÍČEK JAN

Detailní popis produktu

RECENZE na SHEKEL.cz: 

Druhá světová válka znamenala pro evropské židovstvo tragédii obrovských rozměrů. Obyvatelé mnohých národů dnes velmi hlasitě prohlašují, že oni se na vraždící mašinérii nikterak nepodíleli. Že jim Židé vůbec nevadili. Ale jak je tedy možné, že jich během holokaustu zemřelo takové množství? Dalo se v jejich prospěch udělat víc? A jak se k tomu stavěla exilová vláda? Právě tímto tématem se zabývá kniha Jana Láníčka Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní.

Dalo se udělat víc?

Svazek mapuje období od mnichovské dohody v roce 1938 až po komunistický puč v roce 1948. Jsou zde podrobně rozšířené poznatky o politice československé exilové vlády, informace, které pochází z nových studií. Historgrafická práce mapuje vztah naší exilové vlády k Židům v Čechách, na Moravě, na Slovensku i Podkarpatské Rusi. Nebyl totiž zdaleka tolik kladný. Mnozí politici obviňovali československé Židy ze snah o germanizaci. A svým způsobem jim tyto postoje vyčítal i velký příznivce sionismu a podporovatel Židů Jan Masaryk.

Jak to mělo být po válce

Další z otázek, kterou kniha otevírá, je poválečný odsun Němců a zároveň navrácení přeživších holocaustu. Květnovým osvobozením temné období zdaleka neskončilo. Prvorepublikové zásady demokratických tradic vzaly za své. A ani návrat naší vlády z Londýna neznamenal velký posun k lepšímu. K lynčování Německých obyvatel nepřímo vyzýval i prezident Beneš. Židé, kteří se vrátili z koncentračních táborů nebo emigrace, byli považování za nadbytečné. Nikdo s nimi už nepočítal a jejich stíhání pokračovalo i s nastupujícím rokem 1948. Přitom plány exilové vlády v Londýně, jak má poválečný stát fungovat, se od pozdější reality naprosto odvrátily. Pokud někdy vůbec realizovány byly. Kniha tak nabízí možnost pestré šály informací, díky kterým si čtenář bude moct udělat větší pořádek v dějinných událostech, na které nemáme být pyšní. A i když se jedná o historické pojednání, jeho aktuální rovina je silně umocněna stále se zvyšující mírou antisemitismu a xenofobie vůči lidem, kteří utíkají před válkou a taky těm, jejichž světonázor se od toho našeho liší.

PhDr. Jan Láníček, Ph.D. * 1981

Vystudoval historii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Doktorát získal na univerzitě v Southamptonu. V současné době působí jako odborný asistent na University of New South Wales v Sydney. Specializuje se na evropské dějiny 20. století, konkrétně na židovsko – nežidovské vztahy.

Kniha vyšla v nakladatelství Academia Praha v březnu 2018.