Purim
Reprodukce pěkného autorského kalendáře křesťansko-židovských svátků a pamětních dnů.
Pouzdro na svitek Ester (Megilat Ester), masivní a těžký, stříbro
Kniha komentářů rav Jigala Ariela k biblické knize Ester. Publikace se skládá ze dvou hlavních části – česko-hebrejské bilingvy svitku Ester (v překladu rabína Karola E. Sidona)...
Vykrajovátka na cukroví či eidam. Ester, řehtačka..Vhodné na purimové perníky.
Purim
Tento svátek připomíná vítězství nad Hamanem, ministrem perského krále Achašveroše, který chtěl vyhladit židovský národ. Celý příběh je popsán v knize Ester. Právě Ester totiž svou duchaplností pogromu zabránila. Masakr se měl odehrát 13. den měsíce adar. Den určil Haman losem. I to je důvod, proč se někdy Purimu říká Svátek losů. V gregoriánském kalendáři připadají oslavy obvykle na přelom února a března.
Jak oslavujeme: Do popředí se dostává bujarost. Pořádají se karnevaly, víno teče proudem, hraje se divadlo a pořádají se koncerty. Ovšem se svátkem se pojí taky 4 důležité povinnosti. Je třeba číst z knihy Ester a vždy, když zazní jméno Haman, řehtačkami, dupáním či pískáním udělat co největší rámus. Také se posílají dárky, alespoň dvěma lidem. A to samé platí také o darování jídla.
Co jíme: Svátku Purim předchází půst, takže je o jídlo tradičně velký zájem. Ryby, chaly, ovoce, zelenina, sladkosti a víno. Hodně vína. Dospělí mají vypít více vína než obvykle. Pomyslným cílem je nepoznat rozdíl mezi laskavým Mordechajem a zákeřným Hamanem. Samotný Haman se na stole objevuje taky v podobě trojúhelníčků z křupavého těsta naplněných buď povidly nebo mákem – Hamanovy uši.
Co si přejeme: „Purim sameach“, tedy „veselý Purim“. Někteří si ale neodpustí doplnit přání slovíčkem „kosher“. To proto, aby lidé i ve své nevázanosti nezapomněli na vhodné chování.