Židovské svietniky
Najpredávanejšie
44 chanukových sviečok v krabici. Sviečky nevyteká a horí približne 45 minút. Farebné kombinácie sviečok: modrá, červená, biela, oranžová, žltá v jednej krabici.
Nádoby na olej Chanukija, sada 9 kusov. Vyrobené v Izraeli. Výška 5 cm
Krásný Židovský svícen - Chanukije na Chanuku. Svícen je vyoský 8,5 cm, šířka ramen 18 cm, materiál mosaz.
Krásný Židovský svícen - Chanukije na Chanuku. Svícen je vyoský 32cm, rozpětí ramen 30 cm, materiál mosaz. kulatý podstavec.
Krásna zdobená chanukija v zlatej farbe, výška 26 cm, šírka ramien 26 cm. Zložte chameleóna. Vaša Chanuka bude dokonalá!
Krásny kúsok na Chanuku v netradičnom dizajne! Dokonalý svietnik z konca minulého storočia v ametystovej/lavanduľovej a ružovej farbe s Dávidovou hviezdou. Materiál: akrylové...
Hmotnosť striebra: 30,12 gramov Výška 7 cm Šírka 10 cm Punc: 800/1000
Když se řekne židovský svícen, popřípadě židovské svícny, vybaví se nám menora a chanukija, čili sedmiramenný svícen z jeruzalémského Chrámu a devítiramenný svícen známý ze svátku Chanuka. Každý má své specifické využití, ale zároveň je jejich příběh vzájemně provázán.
Menora (מנורה), jak již bylo řečeno, byla sedmiramenným svícnem v jeruzalémském Chrámu. Její podoba je zmíněna v Tóře, konkrétně v části Šemot (čili Exodus), kde je popsán postup jak menoru zhotovit. Podle židovské symboliky je menora zpodobňována s hořícím keřem, který Mojžíš spatřil na hoře Choréb a náhodný není ani počet svícnů, který má být odkazem k sedmi dnům stvoření. Prapůvodní zlatá menora stála jak ve stanu setkávání, tak v Šalamounově chrámu v Jeruzalémě. Po jeho zničení se však ztratila, a tak byla po zbudování Druhého chrámu vyrobena menora nová. Tu však ukradli Římané po zničení Chrámu v roce 70 n. l. Menora je tradičním symbolem judaismu, který se po vzniku Izraele v roce 1948 stal součástí izraelského státního znaku.
Chanukija (חנוכייה), jinak též chanukový svícen či chanuková menora, je zvláštní devítiramený svícen používaný během svátku Chanuka. Jeho příběh je odkazem k zázraku chrámové menory, který je oslavován svátkem Chanuka. Po úspěšném povstání Makabejských, kteří vyhnali helenizované Syřany, kteří Židy perzekuovali a znesvětili jejich Chrám, totiž bylo třeba Chrám opětovně vysvětit, což obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech, známých jako chanukija.
Chanukové svícny se vyrábí z různých materiálů a v různých provedeních, mají však jeden společný prvek. Tím je osm ramen či úchytů na svíce a zvláštní devátý, který slouží pro potřebu svíce označované jako šameš ("služebník"), kterou jsou ostatní rozsvěcovány. Zapalování chanukových svícnů je jednou z hlavních tradic svátku Chanuka a má specifický systém. Během každého večera tohoto osmidenního svátku je zapálena jedna svíce tak, že první den je zapálena svíce jedna a poslední den osm + šameš. Zvykem je rozsvěcovat svíce zprava do leva.