24 položek celkem
Krásná krabička s Davidovou hvězdou - 6 x 6 cm
Novinka Tip
55 Kč

Krásný papírový obal s mašlí třeba na Weinukový dárek))

Kód: 78/XXX345
Naramek cernx
Akce Novinka Tip
130 Kč

"Slyš Israeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný." Vystouplé písmo na náramku!  Židovské vyznání víry, verš z Tóry, deklarující víru v jediného Boha.

Kód: 91751
SPZ rámeček >>> Na třech věcech spočívá SVĚT - 3D TISK
Tip
od 180 Kč

Al šloša devarim ha-olam omed: Al ha-tora, al ha-avoda ve-al gmilut chasadim ("Na třech věcech spočívá svět: na Tóře, práci/bohoslužbě a na skutcích milosrdenství") Rozměr...

Kód: 210074/1 K
product UK43600
Novinka
260 Kč

Kniha mini žalmů - 5,5 cm - do každé kapsy. 

Kód: 78/XXX616
Kartička do kapsy - Kohenské požehnání
Novinka Tip
390 Kč

Ve zlatém provedení s reliéfem Jeruzaléma orámovaného Davidovými hvězdičkami a s hlavičkou tabulky Šivitý. Druhá tabulka Šivití je v šedém provedení vypsaná žluto-černě ve tvaru...

Kód: 78/XXX454
Plyšová Tóra s korunou
Novinka Tip
440 Kč

Krásná hračka pro židovská dítka - cca 40 cm vysoká plyšová Tóra

Kód: 212436
Kohenovy ruce - Ag925
Tip
550 Kč

Stříbrný přívěsek - žehnající kohenské ruce. Rozměry přívěsku: výška: 10 mm bez kroužku, 13 mm s kroužkem  šířka (v nejširším místě): 15 mm výška očka: 7 mm

Kód: 052101
Triko - Torah - Tóra
Novinka Tip
od 550 Kč

ENJOY!!

Kód: 23839/4 R
Swarovski - Ukazovátko, malé, crystal a šatony, řetízek s adjustou
Tip
690 Kč

rozměr: průměr 15 x 95 mm, délka řetízku 40 cm + 5 cm adjusta povrchová úprava: zlato, stříbro, staromosaz, antracit balení: krabička s molitanovou výstelkou

Kód: 225/STR
Swarovski crystal - Ukazovátko, velké, řetízek s adjustou
Tip
890 Kč

rozměr: průměr 22 x 115 mm, délka řetízku 40 cm + 5 cm adjusta povrchová úprava: zlato, stříbro, staromosaz, antracit  balení: krabička s molitanovou výstelkou 

Kód: 223/STR
pet knih mojzisovych
Novinka Tip
990 Kč

Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Současné hebrejsko-české vydání Chamiša chumšej Tora - Pěti knih Mojžíšových přináší...

Kód: 87485
SILVER 925/1000 - Kohenské požehnání, přející B-ží ochranu, milost a mír
Novinka Tip
od 1 800 Kč

"Ať ti H-spodin žehná a chrání tě. Ať ti H-spodin osvítí tvou tvář a je k tobě moc milostiv. Ať H-spodin k tobě obrátí svoji tvář a dá ti mír."

Kód: 205628/SAM
Svitek do mezuzy 10 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
2 200 Kč

Košer svitek do mezuzy 10 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský svitek s korunkami nad písmeny! MADE in ISRAEL!

Kód: 91747
Svitek do mezuzy 7 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
2 200 Kč

Košer svitek do mezuzy 7 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský košer svitek s korunkami nad písmeny! MADE ins ISRAEL!

Kód: 49939
JAD - Stříbrné dekorované ukazovátko na Tóru 19 cm
6 200 Kč –20 %
4 900 Kč

Krásné staré zdobené ukazovátko na Tóru, 19 cm dlouhé. Vyryté ornamenty a Davidova hvězda. S očkem na zavěšení. Severní Afrika, 1956. Předchozí majitel Misod Šošan (vyryto na...

Kód: 213673
JAD - Stříbrné zdobené ukazovátko na Tóru, cca 1940 (30.5 cm)
7 700 Kč

Starožitné ukazovátko na Tóru dekorované detailním květinovým motivem, sterling silver, tradiční forma s prohnutou částí a sepjatou rukou, originální závěsný řetízek. Původ:...

Kód: 216517
Bible ve stříbrném obalu z Izraele
14 100 Kč

Bible opatřená nádherným stříbrným obalem s motivem desatera a kameny od I. M. Faina. Některé stránky vypadlé. Původ: Izrael, cca rok 1980 Výška cca 13 cm

Kód: 216541
Megilat Ester z roku cca 1750
Novinka Tip
48 000 Kč

Ručně psaná Megilat Ester na klafu, místy jeví známky užívání. Původ: pravděpodobně Maďarsko kolem roku 1750 Výška cca 33 cm

Kód: 216511
Megilat Ester Hamelech Ashkenaz Beit Yosef+85 599 920x800
Novinka Tip
od 95 000 Kč

Mít tak svůj vlastní svitek Esther… Možná tajný sen. Sen, který se může stát skutečností. Číst vytištěný příběh Esther nemusí být problém. Ale přece jen, chvályhodnější je číst...

Kód: 209255/30
Megilat Ester Hamelech Ashkenaz Ktav Ari+85 601 920x800
Novinka Tip
od 110 000 Kč

Mít tak svůj vlastní svitek Esther… Možná tajný sen. Sen, který se může stát skutečností. Číst vytištěný příběh Esther nemusí být problém. Ale přece jen, chvályhodnější je číst...

Kód: 209252/30
a ignore q 80 w 1000 c limit 001
Novinka Tip
330 000 Kč

Sefer Tóra. Polsko, kolem roku 1920, neprodává se jako košer (způsobilá k předčítání v synagoze při b-hoslužbách), z důvodu svého stáří vyžaduje kontrolu a případné opravy...

Kód: 216714
Ashkenaz Torah Scroll Ktav Ari+85 2022 920x800
Novinka Tip
1 380 000 Kč

100% KOSHER, nová vysoká 48 cm, sefer Ktav Ari

Kód: 209213
Ashkenaz Torah Scroll Ktav Beit Yosef+85 4483 920x800
Novinka Tip
1 690 000 Kč

100% KOSHER, nová vysoká 48 cm, sefer Ktav Beit Yosef

Kód: 78/XXX437
Dárek od Miroslava Kalouska - Pět knih Mojžíšových
Novinka
4 800 000 Kč

"V roce 1993 mi to v Izraeli věnoval Mota Gur, bývalý generál a hrdina Šestidenní války, v tom okamžiku 1.náměstek ministra obrany Rabinovy vlády. Rabin byl v té době premiér i...

Kód: 202635

Jako židovské suvenýry označujeme širokou škálu předmětů, které mají souvislost s židovským náboženstvím (judaismem), uměním a kulturou. Mimo židovské oděvy se jedná například o židovské náboženské předměty, mezi něž patří následující:

Mezuza (מזוזה‎‎), doslova z hebrejštiny překládaná jako "dveřní zárubeň" či "veřeje", je malá  schránka, umisťovaná na rám dveří, která obsahuje pergamenový svitek s verši z Tóry (část modlitby Šema Jisra'el). Pouzdro, v němž je svitek umístěn, je často ornamentálně zdobeno a může být vyrobeno z různých materiálů. Mezuza je typická pro židovské domácnosti, či obchody, a je jedním z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Pro zbožné Židy je zvykem se mezuzy při průchodu kolem ní dotknout a políbit prsty, které se jí dotkly. Pergamenový svitek musí být jednou za sedm let zkontrolován kvalifikovaným soferem.

Jako šofar (שופר) se označuje nezdobený zvířecí roh, používaný jako židovský náboženský předmět při slavnostních příležitostech. Často je pro jeho výrobu používán beranní roh (ten je dokonce předepsaný pro svátek Roš ha-šana), ale využívá se též rohů ostatních košer zvířat, jako jsou kozy, antilopy či gazely. Zakázaným zvířetem je naopak kráva. Podle Tóry zazněl jeho zvuk poprvé při B*žím zjevení na hoře Sinaj. Tradičně je šofar používán během svátku Roš ha-šana, kdy se na něj troubí po každé ranní bohoslužbě. Mimo tento svátek oznamuje ukončení půstu na Jom kipur a v moderním Izraeli inauguraci prezidenta. Existuje přesný způsob troubení během jednotlivých svátků, který se musí dodržovat.

Specifickým druhem židovských suvenýrů mohou být izraelské suvenýry, které mají souvislost s moderním Státem Izrael. Mezi ty můžeme zařadit například izraelskou vlajku (דגל ישראל, Degel Jisra'el), která je národní vlajkou Státu Izrael. Tvoří ji bílý podklad se dvěma vodorovnými modrými pruhy, nacházejícími se při horní a spodní části vlajky, a modrou Davidovou hvězdou. Modrá a bílá barva jsou židovskými barvami, symbolizujícími modlitební plášť talit. Davidova hvězda, neboli Davidův štít (Magen David) je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Vlajka samotná vychází ze sionistické vlajky, schválené na prvním sionistickém kongresu v Basileji z roku 1897.

Chanuka (חנוכה), známá též jako Svátek světel, je osmidenní svátek, který připomíná úspěšné židovské povstání (povstání Makabejských) proti helenizovaným Syřanům, kteří Židy nábožensky perzekvovali, a následný zázrak, který se udál při vysvěcení jeruzalémského Chrámu. Ten byl Syřany znesvěcen a jeho opětovné vysvěcení obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech (chanukija) a pojídání jídel, připravených na oleji, jako jsou například bramboráky (latkes) a koblihy (sufganijot). Svátek se slaví na přelomu měsíců kislev a tevet a podle gregoriánského kalendáře tradičně připadá na konec listopadu a prosinec.

Pesach (פסח), též známý jako Svátek nekvašených chlebů, je jedním ze tří poutních svátků, který připomíná vyjití Židů z egyptského otroctví. Patří mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější židovské svátky. Trvá osm dní (v Izraeli sedm) a je charakteristický zvláštními stravovacími návyky a zvyky. Mezi ně patří například zákaz konzumace kvašených potravin a nápojů (pečivo, pivo, whisky) a naopak konzumace tzv. nekvašeného chleba (macesů). První dva večery svátku (v Izraeli jeden) se koná slavnostní večeře, známá jako seder. Během ní se jí symbolické potraviny a vypráví se příběh svátku Pesach. Připadá na druhou polovinu měsíce nisan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba duben.

Purim (פורים) je menší a nejveselejší židovský svátek. Připomíná události zmíněné v knize Ester, podle které byl svátek ustanoven Mordechajem na památku překažení plánů vezíra a místokrále Hamana na vyhlazení perských Židů. Doprovází jej řada zvyků, mezi něž patří předčítání z knihy Ester, darování dárků blízkým a potřebným, hostina spojená s popíjením vína a karnevaly. Svátek připadá na měsíc adar, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba únor až březen.

Roš ha-šana (ראש השנה) je svátek připomínající počátek židovského Nového roku. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a podle židovské tradice připadá na den, kdy byl stvořen svět. Zároveň zahajuje deset dní pokání, po nichž následuje svátek Jom kipur. Svátek by měl člověk strávit v modlitbách a spitováním svědomí. Mezi tradice patří troubení na šofar a pojídání symbolických potravin (například namáčení chleba a nakrájených jablek do medu, pojídání mrkve a rybích hlav) a symbolické odhazování hříchů (tašlich). Připadá na 1. a 2. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Jom kipur (יום כיפור), známý též jako Den smíření, je nejsvětější a nejvýznamnější židovský svátek. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a připadá na desátý den po svátku Roš ha-šana a zároveň zakončuje tzv. deset dní pokání, během nichž je chování člověka váženo na vahách a během nichž má člověk napravit a odčinit všechny své případné hříchy. Jde o postní svátek věnovaný modlitbám. Podle tradice v tento den B*h odpustil lidu Izraele zhotovení zlatého telete a v tento den se rovněž Abrahám obřezal na znamení smlouvy s B*hem. Připadá na 10. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Sukot (סוכות‎‎), jinak též Svátek stánků, je osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek, který patří mezi tzv. poutní svátky. Připomíná období, kdy Židé putovali pouští po vyjití z egyptského otroctví. Tradičním zvykem je stavění stánků, známých jako suka (pl. sukot), pod nimiž Židé po dobu svátku jedí a někdy spí. Při bohoslužbách se používají tzv. čtyři druhy (lulav, hadas, etrog, arava). Připadá na měsíc tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Šavu'ot (שבועות), známý též jako Svátek sklizně, případně Svátek týdnů, je dvoudenní (v Izraeli jednodenní) svátek, náležící mezi tzv. poutní svátky. Připomíná den, kdy B*h na hoře Sinaj daroval lidu Izraele Tóru prostřednictvím Mojžíše. Svátek zároveň ukončuje počítání omeru. Mezi zvyky patří konzumace mléčných potravin, celonoční studium Tóry a vyzdobení synagogy na zeleno. Připadá na měsíc sivan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba květen až červen.

Klenotnictví a šperkařství jsou jedněmi z mnoha oblastí, které ovlivnil jak judaismus, tak židovská symbolika a mystika. Židovské stříbro, zlato a bižuterie tak odráží jak tradiční, tak méně známé židovské symboly.

Mezi ty klasické se řadí například Davidova hvězda (מגן דוד, Magen David, tj. doslova "Davidův štít"), což je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Přestože se její nejstarší použití datuje až do 7. století př. n. l., její využití coby symbolu judaismu je relativně novodobé. Nezmiňuje ji ani Tanach ani Talmud a její název má odkazovat k tvaru štítu krále Davida. Ve středověku byla známa jako "pečeť Šalamounova" a podle kabaly její dva trojúhelníky představují dichotomii, která je člověku vrozená (např. dobro × zlo, či duchovno × fyzično). Jako náboženský symbol judaismu se začíná prosazovat od 17. století a od 19. století je již obecně přijímaným symbolem tohoto náboženství. Používala se k označování synagog, v roce 1897 se stala symbolem sionistického hnutí a od roku 1948 je součástí izraelské státní vlajky. Smutného užití doznala během holocaustu, kdy jí byli nuceni nosit Židé na územích okupovaných nacistickým Německem.

Mezi sefardskými Židy, v severní Africe a v oblasti Blízkého východu je též populární amulet ve tvaru ruky, známý jako hamsa (חמסה, chamsa, z hebrejského chameš = pět), který je společný pro judaismus a islám, byť v každém z náboženství má jinou symboliku. Má podobu symetrické ruky, která nereflektuje lidskou anatomii. Slouží jako ochranný amulet před uhranutím a jeho součástí je často symbol oka, ryby či hebrejský nápis. Podle židovské symboliky představuje pět prstů pět knih Tóry. Někdy je též označována jako "ruka Miriam", což byla sestra Árona a Mojžíše. Často se nosí jako součást náhrdelníku.

Populární jsou mnohé kabalistické symboly. Kabala (קבלה) je přitom židovská mystika a esoterická nauka. Její prapočátky lze naleznout v některých částech Tanachu a v díle Sefer jecira. Kromě posledního zmíněného patří mezi hlavní kabalistická díla též Sefer ha-bahir a Zohar. Základem kabaly, která je tajnou a složitou naukou, je nepřerušovaný vzájemný vztah mezi člověkem a B*hem, přičemž B*h je vnímán jako nekonečný zdroj síly a moudrosti. V dnešní době se kabala především studuje, avšak v některých kruzích je stále i praktikována. Specifickým prvkem je tzv. new-age kabala.

Kromě výše uvedených však existuje celá řada jiných židovských symbolů, které je možné zakoupit jako šperky.