Židovské suvenýry a židovské předměty

Nejprodávanější

Kovaná chanukije - židovský svícen BIG
 
1 890 Kč
Cínová chanukije 31 cm
Cínová chanukije 31 cm
Skladem
Kód: 209129
 
990 Kč
688 položek celkem
product UK90128
25 Kč

Papírová korunka s přáním šťastných narozenin.

Kód: 211125
Snímek obrazovky 2019 08 17 v 22.51.29
Novinka Tip
25 Kč

Pohlednice (přání) na Vánoce nebo Chanuku

Kód: 78/XXX274
Veselá Chanuka i Vánoce
25 Kč

Perfektní multikulturní přání k zimním svátkům!

Kód: 78/XXX74
Přání na Chanuku, pohlednice CZ/ENG - Happy Hanukkah Kód: 78/XXX275
Samolepka - vlajka Izrael
Novinka Tip
25 Kč

Samolepka izraelské státní vlajky v rozměru 6x4 cm.

Kód: 18095
unnamed
Novinka
33 Kč

Roztomilá Davidova hěvzda, obecný kov  

Kód: 78/XXX683
Chamsa barva bronz - 21 x 11 mm
Akce
50 Kč –34 %
33 Kč

Krásná chamsička, bronzová barva

Kód: 210011
Chamsa barva stříbrná - 21 x 11 mm
Akce
50 Kč –34 %
33 Kč

Krásná chamsička, stříbrná barva

Kód: 78/XXX495
Chamsa barva zlatá - 21 x 11 mm
Akce
50 Kč –34 %
33 Kč

Krásná chamsička, zlatá barva

Kód: 78/XXX494
Plastový  drejdl - dreidl
Novinka Tip
33 Kč

Plastový dreidl: Nes gadol haja šam!

Kód: 211224/MOD
IDF Symbol
Novinka Tip
35 Kč

Samolepka IDF

Kód: 78/XXX69
israeli army idf men s t shirt by american apparel
Novinka Tip
Kód: 198408
Samolepka - vlajka Izrael
Novinka Tip
35 Kč

Samolepka izraelské státní vlajky v rozměru cca A6.

Kód: 78/XL3
JahrZeit svíčka - hořící 24 hodin
Novinka Tip
48 Kč

Pamětní svíčka ("ner neshama" v hebrejštině nebo duševní svíčka) je druh svíčky, která je zapálena na památku mrtvých.Tato jednoduchá, ale klasická pamětní svíčka "In Loving...

Kód: 204722
Snímek obrazovky 2019 10 25 v 14.34.10
Novinka Tip
50 Kč

Davidova hvězda a Chai

Kód: 78/XXX339
Červený náramek s přívěškem oka a nastavitelnou délkou
60 Kč

Červený náramek s nastavitelnou délkou Přívěšek oka v různých barvách: tyrkysová, tmavě modrá, černá, světle zelená, růžová, světle růžová, oranžová, červená  

Kód: 210807/CER
Náramek na ruku více barev - s Chamsou
Novinka Tip
66 Kč

Bižuterní náramek s chamsou, 20 cm délka  

Kód: 36198/CHA
product UK09759
Akce Novinka Tip
99 Kč –22 %
77 Kč

8,5 cm vysoký plastový kidušový pohárek, nejlevnější na trhu!

Kód: 211062
Bílá plastová mezuza 14 cm  Nejlevnější MEZUZA v ČR a SR
Novinka Tip
90 Kč

Bílá plastová mezuza se stříbrnými detaily. NEJLEVNĚJŠÍ NA TRHU! Výška 14 cm, prostor na 10 cm svitek.

Kód: 209042
product UK90716
Novinka
90 Kč

Dětský šofar na Roš HaŠana

Kód: 211032
Snímek obrazovky 2020 12 13 v 13.30.28
Novinka Tip
90 Kč

Vlajka IZRAEL - s plastovým stožárkem

Kód: 209972
JahrZeit svíčka 48h ve skle
Novinka Tip
96 Kč

Pamětní svíčka ("ner neshama" v hebrejštině nebo duševní svíčka, memorial candle) je druh svíčky, která je zapalována na památku mrtvých.Délka hoření 2 dny.

Kód: 78/XXX393
Chanukové svíčky 44 ks
99 Kč

44 ks Chanukových svíček v krabičce. Svíčky nestékají a hoří cca 45 min. Barevné kombinace svíček:modrá, červená, bílá, oranžová, žlutá v jedné krabičce. 

Kód: 195438
Samolepka na auto voděodolná - vlajka Izrael
100 Kč

Samolepka izraelské státní vlajky v rozměru cca 15 x 10 cm, voděodolná např. i myčce

Kód: 78/XL33
Magnet Franz Kafka - barevná
110 Kč

Magnet Praha Franze Kafky v barevném provedení.

Kód: 78/XXX542
Magnet Franz Kafka - stříbrná
Novinka Tip
110 Kč

Magnet Praha Franze Kafky

Kód: 131796
Magnet Staronová synagoga - barevná
110 Kč

Magnet Praha Staronová synagoga v barevném provedení. 

Kód: 78/XXX543
Magnet Staronová synagoga - stříbrná
Novinka Tip
110 Kč

Magnet Praha Staronová synagoga

Kód: 78/XXX20
Přívěsek bižuterní Chamsa - 3,3 cm (mosazná)
120 Kč

Přívěsek na krk - CHAMSA. Velikost 3,3 cm.  

Kód: 78/XXX273
Přívěsek bižuterní Chamsa - 3,3 cm (stříbrná)
120 Kč

Přívěsek na krk - CHAMSA. Velikost 3,3 cm.  

Kód: 78/XXX272
Přívěsek bižuterní Chamsa - 3,3 cm (zlatá)
120 Kč

Přívěsek na krk - CHAMSA. Velikost 3,3 cm.  

Kód: 78/XXX271
havdalová svíčka
Novinka Tip
130 Kč

Tradiční ručně pletená havdalová svíce s 6-ti knoty.  Délka: cca 26 cm vyrobeno v Izraeli

Kód: 189756
Nahoru
Další produkty

Jako židovské suvenýry označujeme širokou škálu předmětů, které mají souvislost s židovským náboženstvím (judaismem), uměním a kulturou. Mimo židovské oděvy se jedná například o židovské náboženské předměty, mezi něž patří následující:

Mezuza (מזוזה‎‎), doslova z hebrejštiny překládaná jako "dveřní zárubeň" či "veřeje", je malá  schránka, umisťovaná na rám dveří, která obsahuje pergamenový svitek s verši z Tóry (část modlitby Šema Jisra'el). Pouzdro, v němž je svitek umístěn, je často ornamentálně zdobeno a může být vyrobeno z různých materiálů. Mezuza je typická pro židovské domácnosti, či obchody, a je jedním z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Pro zbožné Židy je zvykem se mezuzy při průchodu kolem ní dotknout a políbit prsty, které se jí dotkly. Pergamenový svitek musí být jednou za sedm let zkontrolován kvalifikovaným soferem.

Jako šofar (שופר) se označuje nezdobený zvířecí roh, používaný jako židovský náboženský předmět při slavnostních příležitostech. Často je pro jeho výrobu používán beranní roh (ten je dokonce předepsaný pro svátek Roš ha-šana), ale využívá se též rohů ostatních košer zvířat, jako jsou kozy, antilopy či gazely. Zakázaným zvířetem je naopak kráva. Podle Tóry zazněl jeho zvuk poprvé při B*žím zjevení na hoře Sinaj. Tradičně je šofar používán během svátku Roš ha-šana, kdy se na něj troubí po každé ranní bohoslužbě. Mimo tento svátek oznamuje ukončení půstu na Jom kipur a v moderním Izraeli inauguraci prezidenta. Existuje přesný způsob troubení během jednotlivých svátků, který se musí dodržovat.

Specifickým druhem židovských suvenýrů mohou být izraelské suvenýry, které mají souvislost s moderním Státem Izrael. Mezi ty můžeme zařadit například izraelskou vlajku (דגל ישראל, Degel Jisra'el), která je národní vlajkou Státu Izrael. Tvoří ji bílý podklad se dvěma vodorovnými modrými pruhy, nacházejícími se při horní a spodní části vlajky, a modrou Davidovou hvězdou. Modrá a bílá barva jsou židovskými barvami, symbolizujícími modlitební plášť talit. Davidova hvězda, neboli Davidův štít (Magen David) je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Vlajka samotná vychází ze sionistické vlajky, schválené na prvním sionistickém kongresu v Basileji z roku 1897.

Chanuka (חנוכה), známá též jako Svátek světel, je osmidenní svátek, který připomíná úspěšné židovské povstání (povstání Makabejských) proti helenizovaným Syřanům, kteří Židy nábožensky perzekvovali, a následný zázrak, který se udál při vysvěcení jeruzalémského Chrámu. Ten byl Syřany znesvěcen a jeho opětovné vysvěcení obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech (chanukija) a pojídání jídel, připravených na oleji, jako jsou například bramboráky (latkes) a koblihy (sufganijot). Svátek se slaví na přelomu měsíců kislev a tevet a podle gregoriánského kalendáře tradičně připadá na konec listopadu a prosinec.

Pesach (פסח), též známý jako Svátek nekvašených chlebů, je jedním ze tří poutních svátků, který připomíná vyjití Židů z egyptského otroctví. Patří mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější židovské svátky. Trvá osm dní (v Izraeli sedm) a je charakteristický zvláštními stravovacími návyky a zvyky. Mezi ně patří například zákaz konzumace kvašených potravin a nápojů (pečivo, pivo, whisky) a naopak konzumace tzv. nekvašeného chleba (macesů). První dva večery svátku (v Izraeli jeden) se koná slavnostní večeře, známá jako seder. Během ní se jí symbolické potraviny a vypráví se příběh svátku Pesach. Připadá na druhou polovinu měsíce nisan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba duben.

Purim (פורים) je menší a nejveselejší židovský svátek. Připomíná události zmíněné v knize Ester, podle které byl svátek ustanoven Mordechajem na památku překažení plánů vezíra a místokrále Hamana na vyhlazení perských Židů. Doprovází jej řada zvyků, mezi něž patří předčítání z knihy Ester, darování dárků blízkým a potřebným, hostina spojená s popíjením vína a karnevaly. Svátek připadá na měsíc adar, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba únor až březen.

Roš ha-šana (ראש השנה) je svátek připomínající počátek židovského Nového roku. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a podle židovské tradice připadá na den, kdy byl stvořen svět. Zároveň zahajuje deset dní pokání, po nichž následuje svátek Jom kipur. Svátek by měl člověk strávit v modlitbách a spitováním svědomí. Mezi tradice patří troubení na šofar a pojídání symbolických potravin (například namáčení chleba a nakrájených jablek do medu, pojídání mrkve a rybích hlav) a symbolické odhazování hříchů (tašlich). Připadá na 1. a 2. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Jom kipur (יום כיפור), známý též jako Den smíření, je nejsvětější a nejvýznamnější židovský svátek. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a připadá na desátý den po svátku Roš ha-šana a zároveň zakončuje tzv. deset dní pokání, během nichž je chování člověka váženo na vahách a během nichž má člověk napravit a odčinit všechny své případné hříchy. Jde o postní svátek věnovaný modlitbám. Podle tradice v tento den B*h odpustil lidu Izraele zhotovení zlatého telete a v tento den se rovněž Abrahám obřezal na znamení smlouvy s B*hem. Připadá na 10. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Sukot (סוכות‎‎), jinak též Svátek stánků, je osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek, který patří mezi tzv. poutní svátky. Připomíná období, kdy Židé putovali pouští po vyjití z egyptského otroctví. Tradičním zvykem je stavění stánků, známých jako suka (pl. sukot), pod nimiž Židé po dobu svátku jedí a někdy spí. Při bohoslužbách se používají tzv. čtyři druhy (lulav, hadas, etrog, arava). Připadá na měsíc tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Šavu'ot (שבועות), známý též jako Svátek sklizně, případně Svátek týdnů, je dvoudenní (v Izraeli jednodenní) svátek, náležící mezi tzv. poutní svátky. Připomíná den, kdy B*h na hoře Sinaj daroval lidu Izraele Tóru prostřednictvím Mojžíše. Svátek zároveň ukončuje počítání omeru. Mezi zvyky patří konzumace mléčných potravin, celonoční studium Tóry a vyzdobení synagogy na zeleno. Připadá na měsíc sivan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba květen až červen.

Klenotnictví a šperkařství jsou jedněmi z mnoha oblastí, které ovlivnil jak judaismus, tak židovská symbolika a mystika. Židovské stříbro, zlato a bižuterie tak odráží jak tradiční, tak méně známé židovské symboly.

Mezi ty klasické se řadí například Davidova hvězda (מגן דוד, Magen David, tj. doslova "Davidův štít"), což je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Přestože se její nejstarší použití datuje až do 7. století př. n. l., její využití coby symbolu judaismu je relativně novodobé. Nezmiňuje ji ani Tanach ani Talmud a její název má odkazovat k tvaru štítu krále Davida. Ve středověku byla známa jako "pečeť Šalamounova" a podle kabaly její dva trojúhelníky představují dichotomii, která je člověku vrozená (např. dobro × zlo, či duchovno × fyzično). Jako náboženský symbol judaismu se začíná prosazovat od 17. století a od 19. století je již obecně přijímaným symbolem tohoto náboženství. Používala se k označování synagog, v roce 1897 se stala symbolem sionistického hnutí a od roku 1948 je součástí izraelské státní vlajky. Smutného užití doznala během holocaustu, kdy jí byli nuceni nosit Židé na územích okupovaných nacistickým Německem.

Mezi sefardskými Židy, v severní Africe a v oblasti Blízkého východu je též populární amulet ve tvaru ruky, známý jako hamsa (חמסה, chamsa, z hebrejského chameš = pět), který je společný pro judaismus a islám, byť v každém z náboženství má jinou symboliku. Má podobu symetrické ruky, která nereflektuje lidskou anatomii. Slouží jako ochranný amulet před uhranutím a jeho součástí je často symbol oka, ryby či hebrejský nápis. Podle židovské symboliky představuje pět prstů pět knih Tóry. Někdy je též označována jako "ruka Miriam", což byla sestra Árona a Mojžíše. Často se nosí jako součást náhrdelníku.

Populární jsou mnohé kabalistické symboly. Kabala (קבלה) je přitom židovská mystika a esoterická nauka. Její prapočátky lze naleznout v některých částech Tanachu a v díle Sefer jecira. Kromě posledního zmíněného patří mezi hlavní kabalistická díla též Sefer ha-bahir a Zohar. Základem kabaly, která je tajnou a složitou naukou, je nepřerušovaný vzájemný vztah mezi člověkem a B*hem, přičemž B*h je vnímán jako nekonečný zdroj síly a moudrosti. V dnešní době se kabala především studuje, avšak v některých kruzích je stále i praktikována. Specifickým prvkem je tzv. new-age kabala.

Kromě výše uvedených však existuje celá řada jiných židovských symbolů, které je možné zakoupit jako šperky.