Židovské svícny
Nejprodávanější
Pamětní svíčka ("ner neshama" v hebrejštině nebo duševní svíčka) je druh svíčky, která je zapálena na památku mrtvých.Tato jednoduchá, ale klasická pamětní svíčka zůstane svítit...
Pamětní svíčka ("ner neshama" v hebrejštině nebo duševní svíčka, memorial candle) je druh svíčky, která je zapalována na památku mrtvých.Délka hoření 2 dny.
44 ks Chanukových svíček v krabičce. Svíčky nestékají a hoří cca 45 min. Barevné kombinace svíček:modrá, červená, bílá, oranžová, žlutá v jedné krabičce.
Tradiční ručně pletená havdalová svíce s 6-ti knoty. Délka: cca 26 cm vyrobeno v Izraeli
Krásný malý skleněný svícínek na čajovou svíčku s Davidovými hvězdami.
30 cm dlouhá cínová chanukije - lavička s kalíšky a nápisem "Hanerot Halalu Kodesh Hem".
Kovový svícen, vyrobeno v Izraeli Maximální rozměry: 22 x 14,5 cm Designérka: Noa Attias "Arje Jehuda" (Judův lev, lev z Judy) byl původně symbolem kmene Juda (jeden z 12...
Alpaka, svícen pro tříčlenou rodinu na šábes, případně na Jom Kipur
Pár starých mosazných šábesových svícnů ve tvaru listu vinné révy, patina. Maximální výška 5cm, maximální šířka 15cm.
Svícen na Jom Kipur, Jom Tov i Šábes, silver plated, obecný kov stříbřený. Výška 20 cm, maximální rozpětí ramen 28 cm.
Krásná kovaná menora Výška: 44 cm Rozpětí: 55 cm Svícen vyrábí sociálně vyloučené skupiny
Krásný starý svícen na Jom Kipur, Jom Tov i Šábes, obecný kov, výška 24 cm.
Výška: 54 cm Rozpětí: 70 cm Svícen vyrábí sociálně vyloučené skupiny
Když se řekne židovský svícen, popřípadě židovské svícny, vybaví se nám menora a chanukija, čili sedmiramenný svícen z jeruzalémského Chrámu a devítiramenný svícen známý ze svátku Chanuka. Každý má své specifické využití, ale zároveň je jejich příběh vzájemně provázán.
Menora (מנורה), jak již bylo řečeno, byla sedmiramenným svícnem v jeruzalémském Chrámu. Její podoba je zmíněna v Tóře, konkrétně v části Šemot (čili Exodus), kde je popsán postup jak menoru zhotovit. Podle židovské symboliky je menora zpodobňována s hořícím keřem, který Mojžíš spatřil na hoře Choréb a náhodný není ani počet svícnů, který má být odkazem k sedmi dnům stvoření. Prapůvodní zlatá menora stála jak ve stanu setkávání, tak v Šalamounově chrámu v Jeruzalémě. Po jeho zničení se však ztratila, a tak byla po zbudování Druhého chrámu vyrobena menora nová. Tu však ukradli Římané po zničení Chrámu v roce 70 n. l. Menora je tradičním symbolem judaismu, který se po vzniku Izraele v roce 1948 stal součástí izraelského státního znaku.
Chanukija (חנוכייה), jinak též chanukový svícen či chanuková menora, je zvláštní devítiramený svícen používaný během svátku Chanuka. Jeho příběh je odkazem k zázraku chrámové menory, který je oslavován svátkem Chanuka. Po úspěšném povstání Makabejských, kteří vyhnali helenizované Syřany, kteří Židy perzekuovali a znesvětili jejich Chrám, totiž bylo třeba Chrám opětovně vysvětit, což obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech, známých jako chanukija.
Chanukové svícny se vyrábí z různých materiálů a v různých provedeních, mají však jeden společný prvek. Tím je osm ramen či úchytů na svíce a zvláštní devátý, který slouží pro potřebu svíce označované jako šameš ("služebník"), kterou jsou ostatní rozsvěcovány. Zapalování chanukových svícnů je jednou z hlavních tradic svátku Chanuka a má specifický systém. Během každého večera tohoto osmidenního svátku je zapálena jedna svíce tak, že první den je zapálena svíce jedna a poslední den osm + šameš. Zvykem je rozsvěcovat svíce zprava do leva.
