Židovské předměty

Nejprodávanější

46 položek celkem
Malý alpakový kidušový pohárek
Novinka
330 Kč

Používaný drobný kidušový pohárek z alpaky velikosti 6 cm.

Kód: 211311
DED26802 BCBB 40DF B774 36AE92257B8D
Novinka Tip
770 Kč –29 %
550 Kč

Velikost kalíšku 12 cm. Používané.

Kód: 99995
Snímek obrazovky 2018 10 03 v 14.38.46
Novinka Tip
2 200 Kč –45 %
1 200 Kč

Použitý talit z Izraele, bohatě zdobený. Talit je 100% vlna, rozměry 148 cm x 104 cm. Nese známky používání. Made in Israel.

Kód: 78/XXX143
Krásná starožitná Chanukija 13 cm vysoká
Novinka Tip
1 450 Kč

Starožitná Chanukije z Izraele, rozpětí ramen 19 cm

Kód: 212677
Svitek do mezuzy 10 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
1 800 Kč

Košer svitek do mezuzy 10 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský svitek s korunkami nad písmeny! MADE in ISRAEL!

Kód: 91747
Svitek do mezuzy 6 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
1 800 Kč

Košer svitek do mezuzy 6 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský košer svitek s korunkami nad písmeny! MADE in ISRAEL!

Kód: 78/XXX349
Svitek do mezuzy 7 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
1 800 Kč

Košer svitek do mezuzy 7 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský košer svitek s korunkami nad písmeny! MADE ins ISRAEL!

Kód: 49939
tempImageBoOZvx
Novinka Tip
3 200 Kč –31 %
2 200 Kč

MELBOURNE 1965-66, Judaica OLD. Odznak.

Kód: 83237
Pamětní stříbrnou dvousetkorunu ke 400. výročí úmrtí významného židovského učence rabiho Jehudy Löwa ben Becalel
Novinka Tip
2 200 Kč

Stříbro, 13 g, ČNB, stříbrná mince významného židovského učence rabiho Jehudy Löwa ben Becalel Pamětní stříbrná mince vydaná ke 400. výročí úmrtí významného židovského...

Kód: 78/XXX540
Sterling Silver - kidušový pohárek malý 7,5 cm vysoký - Izrael
Novinka Tip
3 100 Kč

Kidušový pohárek Ag 925/1000 z Izraele, na kořalku

Kód: 78/XXX729
Židovská kořenka na Havdalu s Davidovou hvězdou 8 cm - Ag 925/1000
Novinka Tip
3 700 Kč

Stříbrná židovská kořenka s hudebníky, punc ryzosti celá z Ag 925/1000

Kód: 78/XL31
Porcelánový popelník - "Když nechcete spadnout, nelezte příliš nízko, ani příliš vysoko"
Novinka
3 900 Kč

Ručně malovaný popelník z dílny Napco China s nápisem v jiddiš - Když nechcete spadnout, nelezte přiliš nízko, ani příliš vysoko - אז די ווילסט נישט פאלען צי נידעריב קריך...

Kód: 78/XXX653
Porcelánový popelník - "Všechna znamení jsou pošetilá"
Novinka
3 900 Kč

Ručně malovaný popelník z dílny Napco China s nápisem v jiddiš - Všechna znamení jsou pošetilá - אלע סימנים זענען נאראנים.

Kód: 211491
Staré Tfilin/Tefilin z Izraele - no. I
Novinka Tip
3 900 Kč

Aškenázské tfilin z Izraele, používané

Kód: 78/XXX732
Staré Tfilin/Tefilin z Izraele - no. II
Novinka Tip
3 900 Kč

Aškenázské tfilin z Izraele, používané

Kód: 78/XXX733
Staré Tfilin/Tefilin z Izraele - no. III
Novinka Tip
3 900 Kč

Aškenázské tfilin z Izraele, používané

Kód: 78/XXX734
Stará, historická Davidova hvězda oboustranně zdobená - silver Ag 925/1000
4 100 Kč

Přívěšek s řetízkem Davidova hvězda z obou stran zdobena plastickým reliéfem Zdi nářků, z jedné strany nápis latinkou ISRAEL a z druhé hebrejsky Chai Israel Vekajam. Velikost 3 cm.

Kód: 78/XXX736
Sterling Silver - kidušový pohárek 10 cm vysoký - Izrael
Novinka Tip
4 100 Kč

Kidušový pohárek Ag 925/1000 z Izraele, nejenom na kořalku, ale i víno

Kód: 78/XXX730
Stříbrný přívěšek mezuza na řetízku - Ag 925/1000
Novinka Tip
4 100 Kč

Stříbrný přívěšek ve tvaru mezuzy s řetízkem, zdobeny Davidovou hvězdou a deskami desatera,historický

Kód: 78/XXX737
JAD - stříbrné zdobené ukazovátko na Tóru BIG 29 cm s orlem a očkem na zavěšení
4 800 Kč

Velké ukazovátko na Tóru, stříbro, punc ryzosti. Bohatě zdobené, s očkem na zavěšení.

Kód: 211770
Stříbrný klipsy na talit -  Ag 925/1000
4 900 Kč

Stříbrné klipsy na talis/talit, s dekorem desek desatera a dvěma lvy po stranách nahoře s Davidovou hvězdou a dole hebrejským nápisem Ki Mi Cijon Tece Tóra, neboť ze Siónu...

Kód: 78/XXX738
Stříbrný Kidušový pohárek 800/1000 + Stříbrný podnos 900/1000
Tip
6 390 Kč –17 %
5 300 Kč

Stříbný Kidušový pohárek, vyrobený kolem roku 1950 v Izraeli, motiv Davidovy věže.  Pohárek na Kiduš je vysoký 6,5 cm, vyrobený ze stříbra, váha pohárku je 17gr. Kiddush...

Kód: 201528
Desetiramenný královský židovský svícen - Chanukija - skvělá Chanuka zajištěna!!
Novinka Tip
5 400 Kč

Svícen na šábes nebo Chanuku! Oboje DOKONALOST sama! Olej či svíčky.

Kód: 131784
Menora BIG - obrovský židovský masivní svícen 41 cm vysoký
Novinka
5 800 Kč

Krásná a masivní Menora - židovský svícen sedmiramenný, materiál mosaz

Kód: 78/XXX472
Slánka z Izraele - Hazorfim Silver Ag 925/1000
Novinka Tip
6 600 Kč

Nádherná slánka nebo kořenka Hazorfim z Izraele 11 cm vysoká

Kód: 78/XXX731
Židovská kořenka s Davidovou hvězdou a Tyrkysem 925/1000
Novinka Tip
7 200 Kč

Stříbrná židovská korenka, punc ryzosti celá z Ag925/1000 na vonné koření, ruční práce - hand made. CZECH-SLOVAK design for #JEWISHOP! Výška cca 10 cm.

Kód: 78/XL23
Pohárek na párátka na šábesový stůl, stříbro
Novinka
8 000 Kč

Pohárek na párátka na šábesový stůl, stříbro, výška 9,5 cm

Kód: 78/XXX356
Snímek obrazovky 2022 01 11 v 14.25.20
Novinka Tip
8 800 Kč

WIESENTHAL SIMON (1908-2005) Židovský rakouský přeživší holocaust a lovec nacistů. Podepsaná fotografie Wiesenthala 11 x 15 cm v póze hlavy a ramen položených stranou hlavy na...

Kód: 78/XXX712
Nádobka na sůl na barchesy na šábesový stůl, stříbro, puncované 925
Novinka Tip
9 000 Kč

Nádobka na sůl na barchesy na šábesový stůl, stříbro, puncované 925, šířka 6 - 6,5cm, výška 4 cm.

Kód: 207869
Svatební jemenské prsteny stříbrné masivní, na židovskou svatbu
Novinka Tip
10 000 Kč

Svatební jemenské prsteny stříbrné masivní, na židovskou svatbu, stříbro a kámen

Kód: 78/XXX359
Tfilin 250 let starý, pouze 1 ks
10 000 Kč

NEPRODEJNÉ!!!!

Kód: 47395
Schránka na Etrog na Sukot, alpaka
Tip
14 000 Kč

Schránka na Etrog na Sukot, alpaka, celková výška 17 cm

Kód: 207854
Krásná menora jako lavička - Židovský svícen 26 x 15 cm
Novinka Tip
15 000 Kč

Menora s Davidovou hvězdou, alpaka

Kód: 207914
Staré filigránové stříbrné šabatové svícny
Novinka Tip
15 100 Kč

Překrásné filigránové šábesové svícny, výška: 18 cm, váha: 130g Stav dobrý, opraveno - stabilní. Neznámé označení na vrchu.

Kód: 78/XXX577
Snímek obrazovky 2021 12 15 v 20.07.59
Novinka Tip
15 500 Kč

PÁR STŘÍBRNÝCH SVÍCENŮ 20. STOLETÍ. Hallmarked Birmingham 1968, 17 cm x 8,5 cm, celková hmotnost 497 g

Kód: 78/XXX701
Stříbrné filigránové svícny na šábes - Made in Israel
Novinka Tip
17 700 Kč

Silver Ag 925/1000. Judaica filigránové svícny, celková hmotnost 134g, 10 cm vysoké, z Izraele

Kód: 78/XXX728
Nahoru
Další produkty

Jako židovské suvenýry označujeme širokou škálu předmětů, které mají souvislost s židovským náboženstvím (judaismem), uměním a kulturou. Mimo židovské oděvy se jedná například o židovské náboženské předměty, mezi něž patří následující:

Mezuza (מזוזה‎‎), doslova z hebrejštiny překládaná jako "dveřní zárubeň" či "veřeje", je malá  schránka, umisťovaná na rám dveří, která obsahuje pergamenový svitek s verši z Tóry (část modlitby Šema Jisra'el). Pouzdro, v němž je svitek umístěn, je často ornamentálně zdobeno a může být vyrobeno z různých materiálů. Mezuza je typická pro židovské domácnosti, či obchody, a je jedním z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Pro zbožné Židy je zvykem se mezuzy při průchodu kolem ní dotknout a políbit prsty, které se jí dotkly. Pergamenový svitek musí být jednou za sedm let zkontrolován kvalifikovaným soferem.

Jako šofar (שופר) se označuje nezdobený zvířecí roh, používaný jako židovský náboženský předmět při slavnostních příležitostech. Často je pro jeho výrobu používán beranní roh (ten je dokonce předepsaný pro svátek Roš ha-šana), ale využívá se též rohů ostatních košer zvířat, jako jsou kozy, antilopy či gazely. Zakázaným zvířetem je naopak kráva. Podle Tóry zazněl jeho zvuk poprvé při B*žím zjevení na hoře Sinaj. Tradičně je šofar používán během svátku Roš ha-šana, kdy se na něj troubí po každé ranní bohoslužbě. Mimo tento svátek oznamuje ukončení půstu na Jom kipur a v moderním Izraeli inauguraci prezidenta. Existuje přesný způsob troubení během jednotlivých svátků, který se musí dodržovat.

Specifickým druhem židovských suvenýrů mohou být izraelské suvenýry, které mají souvislost s moderním Státem Izrael. Mezi ty můžeme zařadit například izraelskou vlajku (דגל ישראל, Degel Jisra'el), která je národní vlajkou Státu Izrael. Tvoří ji bílý podklad se dvěma vodorovnými modrými pruhy, nacházejícími se při horní a spodní části vlajky, a modrou Davidovou hvězdou. Modrá a bílá barva jsou židovskými barvami, symbolizujícími modlitební plášť talit. Davidova hvězda, neboli Davidův štít (Magen David) je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Vlajka samotná vychází ze sionistické vlajky, schválené na prvním sionistickém kongresu v Basileji z roku 1897.

Chanuka (חנוכה), známá též jako Svátek světel, je osmidenní svátek, který připomíná úspěšné židovské povstání (povstání Makabejských) proti helenizovaným Syřanům, kteří Židy nábožensky perzekvovali, a následný zázrak, který se udál při vysvěcení jeruzalémského Chrámu. Ten byl Syřany znesvěcen a jeho opětovné vysvěcení obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech (chanukija) a pojídání jídel, připravených na oleji, jako jsou například bramboráky (latkes) a koblihy (sufganijot). Svátek se slaví na přelomu měsíců kislev a tevet a podle gregoriánského kalendáře tradičně připadá na konec listopadu a prosinec.

Pesach (פסח), též známý jako Svátek nekvašených chlebů, je jedním ze tří poutních svátků, který připomíná vyjití Židů z egyptského otroctví. Patří mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější židovské svátky. Trvá osm dní (v Izraeli sedm) a je charakteristický zvláštními stravovacími návyky a zvyky. Mezi ně patří například zákaz konzumace kvašených potravin a nápojů (pečivo, pivo, whisky) a naopak konzumace tzv. nekvašeného chleba (macesů). První dva večery svátku (v Izraeli jeden) se koná slavnostní večeře, známá jako seder. Během ní se jí symbolické potraviny a vypráví se příběh svátku Pesach. Připadá na druhou polovinu měsíce nisan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba duben.

Purim (פורים) je menší a nejveselejší židovský svátek. Připomíná události zmíněné v knize Ester, podle které byl svátek ustanoven Mordechajem na památku překažení plánů vezíra a místokrále Hamana na vyhlazení perských Židů. Doprovází jej řada zvyků, mezi něž patří předčítání z knihy Ester, darování dárků blízkým a potřebným, hostina spojená s popíjením vína a karnevaly. Svátek připadá na měsíc adar, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba únor až březen.

Roš ha-šana (ראש השנה) je svátek připomínající počátek židovského Nového roku. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a podle židovské tradice připadá na den, kdy byl stvořen svět. Zároveň zahajuje deset dní pokání, po nichž následuje svátek Jom kipur. Svátek by měl člověk strávit v modlitbách a spitováním svědomí. Mezi tradice patří troubení na šofar a pojídání symbolických potravin (například namáčení chleba a nakrájených jablek do medu, pojídání mrkve a rybích hlav) a symbolické odhazování hříchů (tašlich). Připadá na 1. a 2. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Jom kipur (יום כיפור), známý též jako Den smíření, je nejsvětější a nejvýznamnější židovský svátek. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a připadá na desátý den po svátku Roš ha-šana a zároveň zakončuje tzv. deset dní pokání, během nichž je chování člověka váženo na vahách a během nichž má člověk napravit a odčinit všechny své případné hříchy. Jde o postní svátek věnovaný modlitbám. Podle tradice v tento den B*h odpustil lidu Izraele zhotovení zlatého telete a v tento den se rovněž Abrahám obřezal na znamení smlouvy s B*hem. Připadá na 10. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Sukot (סוכות‎‎), jinak též Svátek stánků, je osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek, který patří mezi tzv. poutní svátky. Připomíná období, kdy Židé putovali pouští po vyjití z egyptského otroctví. Tradičním zvykem je stavění stánků, známých jako suka (pl. sukot), pod nimiž Židé po dobu svátku jedí a někdy spí. Při bohoslužbách se používají tzv. čtyři druhy (lulav, hadas, etrog, arava). Připadá na měsíc tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Šavu'ot (שבועות), známý též jako Svátek sklizně, případně Svátek týdnů, je dvoudenní (v Izraeli jednodenní) svátek, náležící mezi tzv. poutní svátky. Připomíná den, kdy B*h na hoře Sinaj daroval lidu Izraele Tóru prostřednictvím Mojžíše. Svátek zároveň ukončuje počítání omeru. Mezi zvyky patří konzumace mléčných potravin, celonoční studium Tóry a vyzdobení synagogy na zeleno. Připadá na měsíc sivan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba květen až červen.

Klenotnictví a šperkařství jsou jedněmi z mnoha oblastí, které ovlivnil jak judaismus, tak židovská symbolika a mystika. Židovské stříbro, zlato a bižuterie tak odráží jak tradiční, tak méně známé židovské symboly.

Mezi ty klasické se řadí například Davidova hvězda (מגן דוד, Magen David, tj. doslova "Davidův štít"), což je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Přestože se její nejstarší použití datuje až do 7. století př. n. l., její využití coby symbolu judaismu je relativně novodobé. Nezmiňuje ji ani Tanach ani Talmud a její název má odkazovat k tvaru štítu krále Davida. Ve středověku byla známa jako "pečeť Šalamounova" a podle kabaly její dva trojúhelníky představují dichotomii, která je člověku vrozená (např. dobro × zlo, či duchovno × fyzično). Jako náboženský symbol judaismu se začíná prosazovat od 17. století a od 19. století je již obecně přijímaným symbolem tohoto náboženství. Používala se k označování synagog, v roce 1897 se stala symbolem sionistického hnutí a od roku 1948 je součástí izraelské státní vlajky. Smutného užití doznala během holocaustu, kdy jí byli nuceni nosit Židé na územích okupovaných nacistickým Německem.

Mezi sefardskými Židy, v severní Africe a v oblasti Blízkého východu je též populární amulet ve tvaru ruky, známý jako hamsa (חמסה, chamsa, z hebrejského chameš = pět), který je společný pro judaismus a islám, byť v každém z náboženství má jinou symboliku. Má podobu symetrické ruky, která nereflektuje lidskou anatomii. Slouží jako ochranný amulet před uhranutím a jeho součástí je často symbol oka, ryby či hebrejský nápis. Podle židovské symboliky představuje pět prstů pět knih Tóry. Někdy je též označována jako "ruka Miriam", což byla sestra Árona a Mojžíše. Často se nosí jako součást náhrdelníku.

Populární jsou mnohé kabalistické symboly. Kabala (קבלה) je přitom židovská mystika a esoterická nauka. Její prapočátky lze naleznout v některých částech Tanachu a v díle Sefer jecira. Kromě posledního zmíněného patří mezi hlavní kabalistická díla též Sefer ha-bahir a Zohar. Základem kabaly, která je tajnou a složitou naukou, je nepřerušovaný vzájemný vztah mezi člověkem a B*hem, přičemž B*h je vnímán jako nekonečný zdroj síly a moudrosti. V dnešní době se kabala především studuje, avšak v některých kruzích je stále i praktikována. Specifickým prvkem je tzv. new-age kabala.

Kromě výše uvedených však existuje celá řada jiných židovských symbolů, které je možné zakoupit jako šperky.

Google rating

Google Recenze

4.9

Nastavení cookies

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost

Nezbytné (vždy aktivní nelze vypnout)
Tyto cookies jsou potřeba, aby web fungoval správně
Analytické
Pomáhají nám pochopit, jak web používáte. S jejich pomocí ho můžeme zlepšovat
Profilující (marketingové)
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat relevantní obsah a reklamy, které pro vás mohou být zajímavé a užitečné