Židovské předměty

81 položek celkem
Klíčenka s obrázky z Jeruzaléma
Novinka
690 Kč

Nádherná malá klíčenka ve tvaru knížky, ve které jsou fotografie z Jeruzaléma. Klíčenka je stará a velmi roztomilá. Vhodná jako dárek, či jen tak pro radost. Rozměr cca...

Kód: 194784
FullSizeRender 1
Akce Novinka
810 Kč11 %
720 Kč

Malý a roztomilý šábesový svícen pro 3 člennou rodinku. Výška cca 15cm, cínový. Skvělý svícen pro Jom Kipur!

Kód: 184116
Svícen 2 + 1 na šábes, jom tov, Jom Kipur, cínový, 15 cm
Novinka
750 Kč

Krásný 2+1 svícen na šábes, který se hodí kdykoliv, třeba na Jom Kipur! Výška 15cm, cínový.

Kód: 184416
15392971 10210184853194386 5384918922184391093 o
Novinka Tip
1 100 Kč25 %
820 Kč

Krásný šábesový svícen pro 3 člennou rodinku))

Kód: 89333
Menora malá - Židovský svícen 7 ramen cestovní 15cm
Tip
1 090 Kč9 %
990 Kč

Mosazný svícen MENORA, cestovní vysoký 15 cm.

Kód: 25095
Nádherný stříbrný Sevivon - Drejdl z Izraele
990 Kč

Nádherný stříbrný Sevivon - Drejdl - Dreidl z Izrale! Nádherná šperkařská práce, Made in Israel! 

Kód: 78/XXX65
Šábesové párové svícny zvané VRTULE Vás vynesou do nebes))
Novinka Tip
1 030 Kč

Krásné párové mosazné svícny!

Kód: 41534
Malé párové šábesové svícny
Novinka Tip
1 060 Kč

Staré mosazné párové svícny

Kód: 41532
Šábesové svícny - cena za pár
Vyprodáno
Kód: 78/XL6
1 060 Kč

Staré mosazné párové svícny

Kód: 78/XL6
Natla - design stříbro, s dekorem
Momentálně nedostupné
Kód: 78/XXX24
1 100 Kč

Krásná natla design mosaz))

Kód: 78/XXX24
Natla - design stříbro, s vroubky
Novinka Tip
1 100 Kč
Kód: 78/XXX25
Natla - design zlato
Novinka Tip
Momentálně nedostupné
Kód: 78/XXX26
1 100 Kč
Kód: 78/XXX26
FullSizeRender 3
Akce Tip
1 100 Kč

Bohatě zdobený 3 ramenný šabatový svícen, 34 cm vysoký,  cínový. Vhodný na YOM KIPUR!

Kód: 184119
Šábesové svícny hranatý podstavec seseknutý - mosaz
Tip
1 100 Kč

Cena za pár, super šábes zaručen!

Kód: 84384
Krásné mosazné šabatové svícny
1 200 Kč

Krásné šabatové svícny - mosaz. Výška 17,5cm, cena za pár!

Kód: 192603
Párové krásné šábesové svícny - mosaz
Tip
1 200 Kč

Cena za pár, super šábes zaručen!

Kód: 84386
Elegantní kruhové šábesové svícny - mosaz
1 250 Kč

Cena za pár, super šábes zaručen!

Kód: 84387
Šábesové párové svícny - krásné
1 280 Kč

Krásné svícny na SHABBAT! Rozměry 15 x 4,5 x 7 cm  (cca).

Kód: 83558
Snímek obrazovky 2017 02 12 v 22.19.23
Novinka Tip
1 290 Kč

Krásný odznáček lekářů IDF ARMY. Starý, rarita!

Kód: 96316
Šábesové svícny malé postříbřené
Novinka
1 290 Kč

Krásné šábesové svícny postříbřené. Cena za pár!

Kód: 83957
Šábesové svícny VRTULE
Tip
Vyprodáno
Kód: 83948
1 290 Kč

VRTULE z Tvýho šábesu udělají RÁJ! Výška 18 cm. Cena za pár!

Kód: 83948
17545358 10211221898799878 3375273492478943094 o
Novinka Tip
Momentálně nedostupné
Kód: 100395
1 300 Kč

Mezuza z alpaky ve tvaru Tóry. Používaná.

Kód: 100395
Šabatové svícny - MOSAZ, cena za pár!
1 300 Kč

Krásné šábesové svícny - mosaz. Výška 24,5cm, cena za pár!

Kód: 192609
Šábesové svícny vysoké- mosaz
1 300 Kč

Cena za pár, super šábes zaručen!

Kód: 84385
Šábesové svícny - párové svícny na SHABBAT
Novinka Tip
1 380 Kč

Krásné moszané párové svícny, cena za pár! 1000% KOSHER))

Kód: 82478
židovský svícen sedmiramenný svícen - MENORA
Novinka Tip
1 600 Kč8 %
Skladem
Kód: 87212
1 480 Kč

Mosazný židovský svícen, 7 ramen.Cca 20 cm vysoká.

Kód: 87212
Šábesové párové svícny - VELKÉ
Tip
1 480 Kč

Mosazné párové svícny na šabbat! Cena za pár.

Kód: 38395
Šábesové svícny staré postříbřené
Novinka
1 480 Kč

Velmi vkusné!

Kód: 39932
Elegatní šábesové svícny - mosaz
1 490 Kč

Elegantní mosazné svícny na šábes! Výška 17 cm. Cena za pár!

Kód: 83942
Šábesové svícny - hranatý podstavec
Tip
1 490 Kč

Krásné šábesové svícnys hranatým podstavcem - Tvůj šábesový stůl musí mít. Výška 21 cm. Cena za pár!

Kód: 83936
Šábesové svícny - kombinace mosaz a dřevo
Novinka
1 490 Kč

Krásné šábesové svícny v kmbinaci dřeva a mosazi. Výška 22 cm. Cena za pár!

Kód: 83933
Šábesové svícny MISTIČKA
Vyprodáno
Kód: 83954
1 590 Kč

Krásné šábesové svícny mistička. Mosaz. Výška 12 cm. Cena za pár!

Kód: 83954
Kidušový pohárek VELKÝ - mosaz
Novinka Tip
1 600 Kč

90% mosazi, velký kidušový pohárek s podtáckem, doporučujeme jako dekoraci! Shabbat Shalom!

Kód: 84431
Svitek do mezuzy 10 cm - KOSHER
Novinka Tip
1 600 Kč

Košer svitek do mezuzy 10 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský svitek s korunkami nad písmeny! MADE in ISAREL!

Kód: 91747
Svitek do mezuzy 7 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
1 700 Kč

Košer svitek do mezuzy 7 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský košer svitek s korunkami nad písmeny! MADE ins ISRAEL!

Kód: 49939
Stříbrný Dreidl - Sevivon z Izraele
1 780 Kč

Roztomilý stříbrný Dreidel - Drejdl - Sevivon na Chanuku! Design Drejdlu vychází ze starého židovského Yemenite filigránového stylu.

Kód: 194481
Další produkty

Židovské předměty

Jako židovské suvenýry označujeme širokou škálu předmětů, které mají souvislost s židovským náboženstvím (judaismem), uměním a kulturou. Mimo židovské oděvy se jedná například o židovské náboženské předměty, mezi něž patří následující:

Mezuza (מזוזה‎‎), doslova z hebrejštiny překládaná jako "dveřní zárubeň" či "veřeje", je malá  schránka, umisťovaná na rám dveří, která obsahuje pergamenový svitek s verši z Tóry (část modlitby Šema Jisra'el). Pouzdro, v němž je svitek umístěn, je často ornamentálně zdobeno a může být vyrobeno z různých materiálů. Mezuza je typická pro židovské domácnosti, či obchody, a je jedním z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Pro zbožné Židy je zvykem se mezuzy při průchodu kolem ní dotknout a políbit prsty, které se jí dotkly. Pergamenový svitek musí být jednou za sedm let zkontrolován kvalifikovaným soferem.

Jako šofar (שופר) se označuje nezdobený zvířecí roh, používaný jako židovský náboženský předmět při slavnostních příležitostech. Často je pro jeho výrobu používán beranní roh (ten je dokonce předepsaný pro svátek Roš ha-šana), ale využívá se též rohů ostatních košer zvířat, jako jsou kozy, antilopy či gazely. Zakázaným zvířetem je naopak kráva. Podle Tóry zazněl jeho zvuk poprvé při B*žím zjevení na hoře Sinaj. Tradičně je šofar používán během svátku Roš ha-šana, kdy se na něj troubí po každé ranní bohoslužbě. Mimo tento svátek oznamuje ukončení půstu na Jom kipur a v moderním Izraeli inauguraci prezidenta. Existuje přesný způsob troubení během jednotlivých svátků, který se musí dodržovat.

Specifickým druhem židovských suvenýrů mohou být izraelské suvenýry, které mají souvislost s moderním Státem Izrael. Mezi ty můžeme zařadit například izraelskou vlajku (דגל ישראל, Degel Jisra'el), která je národní vlajkou Státu Izrael. Tvoří ji bílý podklad se dvěma vodorovnými modrými pruhy, nacházejícími se při horní a spodní části vlajky, a modrou Davidovou hvězdou. Modrá a bílá barva jsou židovskými barvami, symbolizujícími modlitební plášť talit. Davidova hvězda, neboli Davidův štít (Magen David) je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Vlajka samotná vychází ze sionistické vlajky, schválené na prvním sionistickém kongresu v Basileji z roku 1897.

Chanuka (חנוכה), známá též jako Svátek světel, je osmidenní svátek, který připomíná úspěšné židovské povstání (povstání Makabejských) proti helenizovaným Syřanům, kteří Židy nábožensky perzekvovali, a následný zázrak, který se udál při vysvěcení jeruzalémského Chrámu. Ten byl Syřany znesvěcen a jeho opětovné vysvěcení obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech (chanukija) a pojídání jídel, připravených na oleji, jako jsou například bramboráky (latkes) a koblihy (sufganijot). Svátek se slaví na přelomu měsíců kislev a tevet a podle gregoriánského kalendáře tradičně připadá na konec listopadu a prosinec.

Pesach (פסח), též známý jako Svátek nekvašených chlebů, je jedním ze tří poutních svátků, který připomíná vyjití Židů z egyptského otroctví. Patří mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější židovské svátky. Trvá osm dní (v Izraeli sedm) a je charakteristický zvláštními stravovacími návyky a zvyky. Mezi ně patří například zákaz konzumace kvašených potravin a nápojů (pečivo, pivo, whisky) a naopak konzumace tzv. nekvašeného chleba (macesů). První dva večery svátku (v Izraeli jeden) se koná slavnostní večeře, známá jako seder. Během ní se jí symbolické potraviny a vypráví se příběh svátku Pesach. Připadá na druhou polovinu měsíce nisan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba duben.

Purim (פורים) je menší a nejveselejší židovský svátek. Připomíná události zmíněné v knize Ester, podle které byl svátek ustanoven Mordechajem na památku překažení plánů vezíra a místokrále Hamana na vyhlazení perských Židů. Doprovází jej řada zvyků, mezi něž patří předčítání z knihy Ester, darování dárků blízkým a potřebným, hostina spojená s popíjením vína a karnevaly. Svátek připadá na měsíc adar, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba únor až březen.

Roš ha-šana (ראש השנה) je svátek připomínající počátek židovského Nového roku. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a podle židovské tradice připadá na den, kdy byl stvořen svět. Zároveň zahajuje deset dní pokání, po nichž následuje svátek Jom kipur. Svátek by měl člověk strávit v modlitbách a spitováním svědomí. Mezi tradice patří troubení na šofar a pojídání symbolických potravin (například namáčení chleba a nakrájených jablek do medu, pojídání mrkve a rybích hlav) a symbolické odhazování hříchů (tašlich). Připadá na 1. a 2. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Jom kipur (יום כיפור), známý též jako Den smíření, je nejsvětější a nejvýznamnější židovský svátek. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a připadá na desátý den po svátku Roš ha-šana a zároveň zakončuje tzv. deset dní pokání, během nichž je chování člověka váženo na vahách a během nichž má člověk napravit a odčinit všechny své případné hříchy. Jde o postní svátek věnovaný modlitbám. Podle tradice v tento den B*h odpustil lidu Izraele zhotovení zlatého telete a v tento den se rovněž Abrahám obřezal na znamení smlouvy s B*hem. Připadá na 10. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Sukot (סוכות‎‎), jinak též Svátek stánků, je osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek, který patří mezi tzv. poutní svátky. Připomíná období, kdy Židé putovali pouští po vyjití z egyptského otroctví. Tradičním zvykem je stavění stánků, známých jako suka (pl. sukot), pod nimiž Židé po dobu svátku jedí a někdy spí. Při bohoslužbách se používají tzv. čtyři druhy (lulav, hadas, etrog, arava). Připadá na měsíc tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Šavu'ot (שבועות), známý též jako Svátek sklizně, případně Svátek týdnů, je dvoudenní (v Izraeli jednodenní) svátek, náležící mezi tzv. poutní svátky. Připomíná den, kdy B*h na hoře Sinaj daroval lidu Izraele Tóru prostřednictvím Mojžíše. Svátek zároveň ukončuje počítání omeru. Mezi zvyky patří konzumace mléčných potravin, celonoční studium Tóry a vyzdobení synagogy na zeleno. Připadá na měsíc sivan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba květen až červen.

Klenotnictví a šperkařství jsou jedněmi z mnoha oblastí, které ovlivnil jak judaismus, tak židovská symbolika a mystika. Židovské stříbro, zlato a bižuterie tak odráží jak tradiční, tak méně známé židovské symboly.

Mezi ty klasické se řadí například Davidova hvězda (מגן דוד, Magen David, tj. doslova "Davidův štít"), což je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Přestože se její nejstarší použití datuje až do 7. století př. n. l., její využití coby symbolu judaismu je relativně novodobé. Nezmiňuje ji ani Tanach ani Talmud a její název má odkazovat k tvaru štítu krále Davida. Ve středověku byla známa jako "pečeť Šalamounova" a podle kabaly její dva trojúhelníky představují dichotomii, která je člověku vrozená (např. dobro × zlo, či duchovno × fyzično). Jako náboženský symbol judaismu se začíná prosazovat od 17. století a od 19. století je již obecně přijímaným symbolem tohoto náboženství. Používala se k označování synagog, v roce 1897 se stala symbolem sionistického hnutí a od roku 1948 je součástí izraelské státní vlajky. Smutného užití doznala během holocaustu, kdy jí byli nuceni nosit Židé na územích okupovaných nacistickým Německem.

Mezi sefardskými Židy, v severní Africe a v oblasti Blízkého východu je též populární amulet ve tvaru ruky, známý jako hamsa (חמסה, chamsa, z hebrejského chameš = pět), který je společný pro judaismus a islám, byť v každém z náboženství má jinou symboliku. Má podobu symetrické ruky, která nereflektuje lidskou anatomii. Slouží jako ochranný amulet před uhranutím a jeho součástí je často symbol oka, ryby či hebrejský nápis. Podle židovské symboliky představuje pět prstů pět knih Tóry. Někdy je též označována jako "ruka Miriam", což byla sestra Árona a Mojžíše. Často se nosí jako součást náhrdelníku.

Populární jsou mnohé kabalistické symboly. Kabala (קבלה) je přitom židovská mystika a esoterická nauka. Její prapočátky lze naleznout v některých částech Tanachu a v díle Sefer jecira. Kromě posledního zmíněného patří mezi hlavní kabalistická díla též Sefer ha-bahir a Zohar. Základem kabaly, která je tajnou a složitou naukou, je nepřerušovaný vzájemný vztah mezi člověkem a B*hem, přičemž B*h je vnímán jako nekonečný zdroj síly a moudrosti. V dnešní době se kabala především studuje, avšak v některých kruzích je stále i praktikována. Specifickým prvkem je tzv. new-age kabala.

Kromě výše uvedených však existuje celá řada jiných židovských symbolů, které je možné zakoupit jako šperky.