Židovské předměty

Nejprodávanější

86 položek celkem
Použitá kovová mezuza z Izraele, 7,6 cm
Novinka
500 Kč

V jednoduchosti je krása - střídmý design, celková výška 7,6 cm, přímo z Izraele, BEZ SVITKU.

Kód: 213157
30E5BC7F 3DC9 4A71 8E51 9790BEB5AF30
630 Kč

Kovový věšák ve tvaru akácie, vyrobený v Izraeli. Maximální rozměry: 18,7 x 12 cm Mordechai Norcos je umělec z kibucu Neot-Semadar, kibucu v izraelské poušti Negev, který byl...

Kód: 212956
Maccabi knoflík - originál
Novinka
890 Kč

Krásný Maccabi knoflík, originál z Izraele!

Kód: 192615
Dvojice drobných kořenek, sterling silver
1 700 Kč –41 %
1 000 Kč

Jsou dvě, jsou malé a naprosto dokonalé! Říká se, že co je malé, to je hezké - a o těchto dvou stříbrných kořenkách to platí dvojnásob! Nezbytné roztomilé kousky pro každého...

Kód: 213862
Nádherný tříramenný svícen na Šábes, Jom Tov či Jom Kipur - 21,5 cm
1 100 Kč

Starožitný kousek s čistým designem, který pozvedne Vaši sváteční tabuli. Tříramenný svícen z obecného kovu, výška 21,5 cm, maximální šíře - rozpětí ramen 29 cm.

Kód: 213939
Nádherný tříramenný svícen na Šábes, Jom Tov, či Jom Kipur - 19 cm
Novinka
1 100 Kč

Dokonalý starožitný kousek na Váš sváteční stůl - ať Šabat, Jom Tov nebo Jom Kipur, tento tříramenný svícen z obecného kovu pozvedne každý svátek o level výš! Výška svícnu 19...

Kód: 213936
Mosazná menora plochá s obdélníkovým podstavcem, výška 16,5 cm
Novinka
1 200 Kč

Mosazná plochá menora s nápisem Jerusalem, výška 16,5 cm, rozpětí ramen 11 cm.

Kód: 78/XXX847
Stříbrný obal na šábesové zápalky "Šabat kodeš"
1 700 Kč –29 %
1 200 Kč

Obal na šábesové zápalky, sterling silver. Zdobeno hebrejským nápisem "Šabat kodeš" a motivem šábesových svícnů. 4 x 5.5 cm, Izrael, cca 1990.

Kód: 213706
Pár mosazných šábesových svícnů, 15 cm
1 300 Kč

Nádherný kousek pro každého milovníka starožitné judaiky - pár šábesových svícnů z mosazi, oválné podstavce, decentní dekor. 15 cm vysoké, cena za pár.

Kód: 213945
Mosazná menora plochá s obdélníkovým podstavcem, výška 18,5 cm
Novinka Tip
1 400 Kč

Mosazná plochá menora s nápisem "Jerusalem" z jedné strany a "Shalom Jerusalem" z druhé, výška 18,5 cm, rozpětí ramen 13,5 cm.

Kód: 78/XXX846
Stříbrné izraelské těžítko s motivem Jeruzaléma, menší
1 400 Kč

Nádherný kousek pro milovníky starožitností a Jeruzaléma. Stříbro, vpředu vyražený punc "925". Ben-Zion Israel. Výška 6 cm.

Kód: 213865
Starý pětiramenný svícen, výška 20 cm
1 660 Kč

Svícen na Jom Kipur, Jom Tov i Šábes, silver plated, obecný kov stříbřený. Výška 20 cm, maximální rozpětí ramen 28 cm.

Kód: 213406
Pár šábesových svícnů z obecného kovu, 16 cm
1 700 Kč

Dokonalost v jednoduchosti - tak by se dal popsat tento pár svícnů na Šabat. Čisté linie, skromný design, kruhová základna. Obecný kov, výška 16 cm, cena za pár.

Kód: 213951
Pamětní stříbrnou dvousetkorunu ke 400. výročí úmrtí významného židovského učence rabiho Jehudy Löwa ben Becalel
Novinka Tip
2 200 Kč –18 %
1 800 Kč

Stříbro, 13 g, ČNB, stříbrná mince významného židovského učence rabiho Jehudy Löwa ben Becalel Pamětní stříbrná mince vydaná ke 400. výročí úmrtí významného židovského...

Kód: 78/XXX540
Pětiramenný svícen, výška 24 cm
1 820 Kč

Krásný starý svícen na Jom Kipur, Jom Tov i Šábes, obecný kov, výška 24 cm.

Kód: 213454
Mosazná menora z Izraele - mosaz
Novinka Tip
1 900 Kč

Krásná mosazná dekorativní menora, vysoká 22 cm, s rozpětím ramen 16,5cm, s nápisem "Jerusalem" na podstavci

Kód: 78/XXX844
Elegantní pár mosazných šábesových svícnů - 23 cm
Novinka Tip
1 990 Kč

Pár mosazných šábesových svícnů. Výška 23cm, původ: Belgie, pravděpodobně první polovina 20. století. Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen...

Kód: 214203
Svitek do mezuzy 10 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
2 000 Kč

Košer svitek do mezuzy 10 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský svitek s korunkami nad písmeny! MADE in ISRAEL!

Kód: 91747
Svitek do mezuzy 7 cm - KOSHER  kosher made in Israel
Novinka Tip
2 000 Kč

Košer svitek do mezuzy 7 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský košer svitek s korunkami nad písmeny! MADE ins ISRAEL!

Kód: 49939
tempImageBoOZvx
Novinka Tip
3 200 Kč –31 %
2 200 Kč

MELBOURNE 1965-66, Judaica OLD. Odznak.

Kód: 83237
Drobný stříbrný kidušový pohárek s rytím, 4.1 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.1 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213754
Drobný stříbrný pohárek na kiduš s motivy rostlin, 4.2 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.2 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213742
Drobný stříbrný pohárek na kiduš s rytím, 4 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213751
Malý stříbrný kidušový pohárek s rytím, 4.3 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.3 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213748
Malý stříbrný kidušový pohárek s rytým dekorem, 4.3 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.3 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213730
Malý stříbrný kidušový pohárek s rytým dekorem, 4.4 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.4 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213733
Malý stříbrný kidušový pohárek s vyrytými rostlinami a domy, 4.3 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.3 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213739
Stříbrný kidušový pohárek s dekorem domů a květin, 4.8 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.8 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213727
Stříbrný kidušový pohárek s rytým dekorem, 4.5 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.5 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 78/XXX802
Stříbrný kidušový pohárek, 4.5 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.5 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 78/XXX801
Stříbrný pohárek na kiduš, 4.4 cm
2 500 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 4.4 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213745
Stříbrný kidušový pohárek s rytým dekorem města, 5.3 cm
2 600 Kč

Stříbrný kidušový pohárek s vyrytým dekorem. Původ oblast Haliče, cca 1900. Výška: 5.3 cm Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213721
Stříbrná pamětní mince k Bar Micva z roku 5750 (1990)
Novinka Tip
3 300 Kč –18 %
2 700 Kč

Stříbrná mince k bar micva. Průměr: 39 mm, Váha 31,20g (1,1oz) Stříbrná pamětní mince s nápisem "bar micva" hebrejsky a latinkou a rokem vydání podle židovského letopočtu: 5750...

Kód: 212734
Starožitná stříbrná lžíce, Polsko 1879
2 800 Kč

Stříbrná lžíce, 22 cm dlouhá. Varšava, 1879. Signováno výrobcem A. Szyldberg. Předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy – předmět je opatřen osvědčením...

Kód: 213694
JAD (ukazovátko) se lvem a Davidovou hvězdou 17,5 cm dlouhé Ag 800/1000
Novinka Tip
2 900 Kč

Krásný jemně zdobený stříbrný jad (ukazovátko pro předčítání z Tóry) se lvíčkem a davidovou hvězdou s filigránovým dekorem

Kód: 78/XXX827
Porcelánový popelník - "Když nechcete spadnout, nelezte příliš nízko, ani příliš vysoko"
Akce Novinka Tip
3 900 Kč –21 %
3 100 Kč

Ručně malovaný popelník z dílny Napco China s nápisem v jiddiš - Když nechcete spadnout, nelezte přiliš nízko, ani příliš vysoko - אז די ווילסט נישט פאלען צי נידעריב קריך...

Kód: 78/XXX653
Nahoru
Další produkty

Jako židovské suvenýry označujeme širokou škálu předmětů, které mají souvislost s židovským náboženstvím (judaismem), uměním a kulturou. Mimo židovské oděvy se jedná například o židovské náboženské předměty, mezi něž patří následující:

Mezuza (מזוזה‎‎), doslova z hebrejštiny překládaná jako "dveřní zárubeň" či "veřeje", je malá  schránka, umisťovaná na rám dveří, která obsahuje pergamenový svitek s verši z Tóry (část modlitby Šema Jisra'el). Pouzdro, v němž je svitek umístěn, je často ornamentálně zdobeno a může být vyrobeno z různých materiálů. Mezuza je typická pro židovské domácnosti, či obchody, a je jedním z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Pro zbožné Židy je zvykem se mezuzy při průchodu kolem ní dotknout a políbit prsty, které se jí dotkly. Pergamenový svitek musí být jednou za sedm let zkontrolován kvalifikovaným soferem.

Jako šofar (שופר) se označuje nezdobený zvířecí roh, používaný jako židovský náboženský předmět při slavnostních příležitostech. Často je pro jeho výrobu používán beranní roh (ten je dokonce předepsaný pro svátek Roš ha-šana), ale využívá se též rohů ostatních košer zvířat, jako jsou kozy, antilopy či gazely. Zakázaným zvířetem je naopak kráva. Podle Tóry zazněl jeho zvuk poprvé při B*žím zjevení na hoře Sinaj. Tradičně je šofar používán během svátku Roš ha-šana, kdy se na něj troubí po každé ranní bohoslužbě. Mimo tento svátek oznamuje ukončení půstu na Jom kipur a v moderním Izraeli inauguraci prezidenta. Existuje přesný způsob troubení během jednotlivých svátků, který se musí dodržovat.

Specifickým druhem židovských suvenýrů mohou být izraelské suvenýry, které mají souvislost s moderním Státem Izrael. Mezi ty můžeme zařadit například izraelskou vlajku (דגל ישראל, Degel Jisra'el), která je národní vlajkou Státu Izrael. Tvoří ji bílý podklad se dvěma vodorovnými modrými pruhy, nacházejícími se při horní a spodní části vlajky, a modrou Davidovou hvězdou. Modrá a bílá barva jsou židovskými barvami, symbolizujícími modlitební plášť talit. Davidova hvězda, neboli Davidův štít (Magen David) je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Vlajka samotná vychází ze sionistické vlajky, schválené na prvním sionistickém kongresu v Basileji z roku 1897.

Chanuka (חנוכה), známá též jako Svátek světel, je osmidenní svátek, který připomíná úspěšné židovské povstání (povstání Makabejských) proti helenizovaným Syřanům, kteří Židy nábožensky perzekvovali, a následný zázrak, který se udál při vysvěcení jeruzalémského Chrámu. Ten byl Syřany znesvěcen a jeho opětovné vysvěcení obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech (chanukija) a pojídání jídel, připravených na oleji, jako jsou například bramboráky (latkes) a koblihy (sufganijot). Svátek se slaví na přelomu měsíců kislev a tevet a podle gregoriánského kalendáře tradičně připadá na konec listopadu a prosinec.

Pesach (פסח), též známý jako Svátek nekvašených chlebů, je jedním ze tří poutních svátků, který připomíná vyjití Židů z egyptského otroctví. Patří mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější židovské svátky. Trvá osm dní (v Izraeli sedm) a je charakteristický zvláštními stravovacími návyky a zvyky. Mezi ně patří například zákaz konzumace kvašených potravin a nápojů (pečivo, pivo, whisky) a naopak konzumace tzv. nekvašeného chleba (macesů). První dva večery svátku (v Izraeli jeden) se koná slavnostní večeře, známá jako seder. Během ní se jí symbolické potraviny a vypráví se příběh svátku Pesach. Připadá na druhou polovinu měsíce nisan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba duben.

Purim (פורים) je menší a nejveselejší židovský svátek. Připomíná události zmíněné v knize Ester, podle které byl svátek ustanoven Mordechajem na památku překažení plánů vezíra a místokrále Hamana na vyhlazení perských Židů. Doprovází jej řada zvyků, mezi něž patří předčítání z knihy Ester, darování dárků blízkým a potřebným, hostina spojená s popíjením vína a karnevaly. Svátek připadá na měsíc adar, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba únor až březen.

Roš ha-šana (ראש השנה) je svátek připomínající počátek židovského Nového roku. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a podle židovské tradice připadá na den, kdy byl stvořen svět. Zároveň zahajuje deset dní pokání, po nichž následuje svátek Jom kipur. Svátek by měl člověk strávit v modlitbách a spitováním svědomí. Mezi tradice patří troubení na šofar a pojídání symbolických potravin (například namáčení chleba a nakrájených jablek do medu, pojídání mrkve a rybích hlav) a symbolické odhazování hříchů (tašlich). Připadá na 1. a 2. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Jom kipur (יום כיפור), známý též jako Den smíření, je nejsvětější a nejvýznamnější židovský svátek. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a připadá na desátý den po svátku Roš ha-šana a zároveň zakončuje tzv. deset dní pokání, během nichž je chování člověka váženo na vahách a během nichž má člověk napravit a odčinit všechny své případné hříchy. Jde o postní svátek věnovaný modlitbám. Podle tradice v tento den B*h odpustil lidu Izraele zhotovení zlatého telete a v tento den se rovněž Abrahám obřezal na znamení smlouvy s B*hem. Připadá na 10. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Sukot (סוכות‎‎), jinak též Svátek stánků, je osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek, který patří mezi tzv. poutní svátky. Připomíná období, kdy Židé putovali pouští po vyjití z egyptského otroctví. Tradičním zvykem je stavění stánků, známých jako suka (pl. sukot), pod nimiž Židé po dobu svátku jedí a někdy spí. Při bohoslužbách se používají tzv. čtyři druhy (lulav, hadas, etrog, arava). Připadá na měsíc tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Šavu'ot (שבועות), známý též jako Svátek sklizně, případně Svátek týdnů, je dvoudenní (v Izraeli jednodenní) svátek, náležící mezi tzv. poutní svátky. Připomíná den, kdy B*h na hoře Sinaj daroval lidu Izraele Tóru prostřednictvím Mojžíše. Svátek zároveň ukončuje počítání omeru. Mezi zvyky patří konzumace mléčných potravin, celonoční studium Tóry a vyzdobení synagogy na zeleno. Připadá na měsíc sivan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba květen až červen.

Klenotnictví a šperkařství jsou jedněmi z mnoha oblastí, které ovlivnil jak judaismus, tak židovská symbolika a mystika. Židovské stříbro, zlato a bižuterie tak odráží jak tradiční, tak méně známé židovské symboly.

Mezi ty klasické se řadí například Davidova hvězda (מגן דוד, Magen David, tj. doslova "Davidův štít"), což je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Přestože se její nejstarší použití datuje až do 7. století př. n. l., její využití coby symbolu judaismu je relativně novodobé. Nezmiňuje ji ani Tanach ani Talmud a její název má odkazovat k tvaru štítu krále Davida. Ve středověku byla známa jako "pečeť Šalamounova" a podle kabaly její dva trojúhelníky představují dichotomii, která je člověku vrozená (např. dobro × zlo, či duchovno × fyzično). Jako náboženský symbol judaismu se začíná prosazovat od 17. století a od 19. století je již obecně přijímaným symbolem tohoto náboženství. Používala se k označování synagog, v roce 1897 se stala symbolem sionistického hnutí a od roku 1948 je součástí izraelské státní vlajky. Smutného užití doznala během holocaustu, kdy jí byli nuceni nosit Židé na územích okupovaných nacistickým Německem.

Mezi sefardskými Židy, v severní Africe a v oblasti Blízkého východu je též populární amulet ve tvaru ruky, známý jako hamsa (חמסה, chamsa, z hebrejského chameš = pět), který je společný pro judaismus a islám, byť v každém z náboženství má jinou symboliku. Má podobu symetrické ruky, která nereflektuje lidskou anatomii. Slouží jako ochranný amulet před uhranutím a jeho součástí je často symbol oka, ryby či hebrejský nápis. Podle židovské symboliky představuje pět prstů pět knih Tóry. Někdy je též označována jako "ruka Miriam", což byla sestra Árona a Mojžíše. Často se nosí jako součást náhrdelníku.

Populární jsou mnohé kabalistické symboly. Kabala (קבלה) je přitom židovská mystika a esoterická nauka. Její prapočátky lze naleznout v některých částech Tanachu a v díle Sefer jecira. Kromě posledního zmíněného patří mezi hlavní kabalistická díla též Sefer ha-bahir a Zohar. Základem kabaly, která je tajnou a složitou naukou, je nepřerušovaný vzájemný vztah mezi člověkem a B*hem, přičemž B*h je vnímán jako nekonečný zdroj síly a moudrosti. V dnešní době se kabala především studuje, avšak v některých kruzích je stále i praktikována. Specifickým prvkem je tzv. new-age kabala.

Kromě výše uvedených však existuje celá řada jiných židovských symbolů, které je možné zakoupit jako šperky.