Židovské předměty

Nejprodávanější

Svitek do mezuzy 6 cm - KOSHER
Novinka Tip
Skladem
Kód: 78/XXX349
 
1 700 Kč
Detail
Překrásná filigránová kořenka - Ag 800/1000
Novinka Tip
Skladem
Kód: 78/XXX348
 
4 200 Kč
Detail
Stříbrná mezuza Ag 800/1000 s Davidovou hvězdou
Novinka Tip
Skladem
Kód: 78/XXX347
 
2 400 Kč
Detail
53 položek celkem
Snímek obrazovky 2018 10 17 v 9.15.53
570 Kč
Kód: 78/XXX149
Snímek obrazovky 2018 10 17 v 9.15.36
570 Kč
Kód: 204337
Odznáček - ISRAEL ARMY ZAHAL - IDF  - rarita IX
970 Kč –39 %
590 Kč

Odznak IDF ARMY. Starý, rarita, poničený a bez úchytu.

Kód: 78/XXX165
Odznáček - ISRAEL ARMY ZAHAL - IDF  - rarita X
970 Kč –31 %
670 Kč

Krásný odznáček IDF ARMY. Starý, rarita, bez úchytu.

Kód: 78/XXX166
Odznáček - ISRAEL ARMY ZAHAL - IDF  - rarita XV
970 Kč –31 %
670 Kč

Krásný odznáček IDF ARMY. Starý, rarita, bez úchytu.

Kód: 78/XXX172
Odznáček - ISRAEL ARMY ZAHAL - IDF  - rarita XII
970 Kč –29 %
690 Kč

Krásný odznáček IDF ARMY. Tanková divize. Starý, rarita, bez úchytu.

Kód: 78/XXX168
Odznáček - ISRAEL ARMY ZAHAL - IDF  - rarita XX
970 Kč –29 %
690 Kč

Krásný odznáček IDF ARMY. Starý, rarita, s úchytem.

Kód: 78/XXX216
Malá menora z Izraele, 11 cm - hliník/mosaz
770 Kč

Mosazná povrchová úprava, funkční svícen na svíčky

Kód: 206531
Havdalový svícen 11 cm z Izraele
840 Kč

Niklový havdalový svícen

Kód: 206513
Set - obal na talit a tfilin, černý
970 Kč

Sametový set obalů na talit a tfilin, 36x29 cm

Kód: 206516
Set - obal na talit a tfilin, modrý
970 Kč

Sametový set obalů na talit a tfilin, 36x29 cm

Kód: 78/XXX332
Menora malá - Židovský svícen 7 ramen cestovní 15cm
Tip
1 190 Kč –17 %
990 Kč

Mosazný svícen MENORA, cestovní vysoký 15 cm.

Kód: 25095
Krásný židovský svícen - MENORA - 23,5 cm
Novinka Tip
1 580 Kč –13 %
1 380 Kč

Menora s kulatým podstavcem 23,5 cm vysoká x 18 cm rozpetí ramen, mosaz

Kód: 78/XXX235
Svitek do mezuzy 10 cm - KOSHER
Novinka Tip
1 600 Kč

Košer svitek do mezuzy 10 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský svitek s korunkami nad písmeny! MADE in ISAREL!

Kód: 91747
Svitek do mezuzy 6 cm - KOSHER
Novinka Tip
1 700 Kč

Košer svitek do mezuzy 6 cm dlouhý - KOSHER!!. Aškenázský košer svitek s korunkami nad písmeny! MADE in ISRAEL!

Kód: 78/XXX349
Kidušový pohárek z Izraele - starý 9,5 cm
2 100 Kč –15 %
1 780 Kč

Starý krásný kidušový pohárek, silver plated, Made in Israel 9,5 cm

Kód: 78/XXX177
Snímek obrazovky 2018 10 03 v 14.38.46
Novinka Tip
2 800 Kč –32 %
1 900 Kč

Použitý talit z Izraele, bohatě zdobený. Talit je 100% vlna, rozměry 148 cm x 104 cm. Nese známky používání. Made in Israel.

Kód: 78/XXX143
JAD - stříbrné Ag 800/1000 ukazovátko na Tóru se lvem - 19 cm
Novinka Tip
2 300 Kč

Jad - ukazovátko na Tóru se lvem a Davidovou hvězdou

Kód: 78/XXX337
JAD - stříbrné ukazovátko s Židem 18 cm - Ag 800/1000
Novinka Tip
2 800 Kč –18 %
2 300 Kč

Stříbro. Punc ryzosti. 18 cm

Kód: 78/XXX162
Stříbrná mezuza Ag 800/1000 s Davidovou hvězdou
Novinka Tip
2 400 Kč

Krásná stříbrná mezuza na 6 cm svitek

Kód: 78/XXX347
Židovský svícen - Chanukija na olej - starý z Izraele 12 cm
2 440 Kč

Chanukový svícen starý, z Izraele

Kód: 78/XXX240
Židovský svícen - Chanukija na olej - starý z Izraele 14 cm
Novinka Tip
2 440 Kč

Chanukový svícen starý, z Izraele

Kód: 205727
Krásná menora JERUZALÉM 29 cm - mosaz
Novinka Tip
2 600 Kč

Menora JERUZALÉM 29 cm, mosaz, kopie placaté MENORY od Knessetu

Kód: 83927
33th AUSTRALIAN MACCABI SPORTS CARNIVAL
Novinka Tip
3 200 Kč –17 %
2 660 Kč

MELBOURNE 1965-66, Judaica OLD. Odznak.

Kód: 83237
Měděný sederový talíř s Davidovou věží v Jeruzalémě  -  Izrael
Novinka Tip
2 890 Kč

Dokonalý sederový talíř - rarita z Izraele! 

Kód: 78/XXX208
JAD - stříbrné Ag 800/1000 ukazovátko na Tóru BIG 30 cm s Desaterem
Novinka Tip
3 700 Kč –11 %
3 300 Kč

Stříbrná ručička na Tóru se Desaterem a lvy

Kód: 78/XXX211
JAD - stříbrné Ag 800/1000 ukazovátko na Tóru BIG 30 cm se lvem
Novinka Tip
3 700 Kč –11 %
3 300 Kč

Stříbrná ručička na Tóru se lvem

Kód: 78/XXX336
JAD - stříbrné ukazovátko na Tóru BIG 32 cm s hudebníkem Židem
3 700 Kč –11 %
3 300 Kč

Stříbro. Punc ryzosti. 32 cm dlouhé, filigrán a Davidova hvězda, černý kamínek.

Kód: 99975
Židovský svícen - Chanukija na olej - starý z Izraele 19 x 22 cm
3 390 Kč

Chanukový svícen starý, z Izraele

Kód: 205736
PODNOS nejenom NA MACESY - Sterling Silver / Glass
Novinka Tip
3 420 Kč

Silver 925/1000 + sklo, podnos nejenom na macesy. Old JUDAIKA Anglie  

Kód: 99774
Filigránová mezuza - stříbro 925/1000
Tip
3 490 Kč

Krásná stříbrná filgránová mezuza dlouhá 9 cm. Made in Israel. SILVER 925/1000.

Kód: 83447
Stříbrný kidušový pohárek z Izraele Ag 800/1000 - starý 10,5 cm
3 690 Kč

Starý krásný kidušový pohárek, silver 800/1000 - Made in Israel - 10,5 cm.

Kód: 78/XXX181
s l1600 4
3 700 Kč

Používaný vojákem IDF, baloňák IDF))

Kód: 78/XXX239
židovský svícen chanukije
Novinka Tip
3 700 Kč

Krásný Židovský svícen - Chanukije na Chanuku.  Svícen je vyoský 33cm, materiál mosaz. 

Kód: 84407
Nahoru
Další produkty

Jako židovské suvenýry označujeme širokou škálu předmětů, které mají souvislost s židovským náboženstvím (judaismem), uměním a kulturou. Mimo židovské oděvy se jedná například o židovské náboženské předměty, mezi něž patří následující:

Mezuza (מזוזה‎‎), doslova z hebrejštiny překládaná jako "dveřní zárubeň" či "veřeje", je malá  schránka, umisťovaná na rám dveří, která obsahuje pergamenový svitek s verši z Tóry (část modlitby Šema Jisra'el). Pouzdro, v němž je svitek umístěn, je často ornamentálně zdobeno a může být vyrobeno z různých materiálů. Mezuza je typická pro židovské domácnosti, či obchody, a je jedním z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Pro zbožné Židy je zvykem se mezuzy při průchodu kolem ní dotknout a políbit prsty, které se jí dotkly. Pergamenový svitek musí být jednou za sedm let zkontrolován kvalifikovaným soferem.

Jako šofar (שופר) se označuje nezdobený zvířecí roh, používaný jako židovský náboženský předmět při slavnostních příležitostech. Často je pro jeho výrobu používán beranní roh (ten je dokonce předepsaný pro svátek Roš ha-šana), ale využívá se též rohů ostatních košer zvířat, jako jsou kozy, antilopy či gazely. Zakázaným zvířetem je naopak kráva. Podle Tóry zazněl jeho zvuk poprvé při B*žím zjevení na hoře Sinaj. Tradičně je šofar používán během svátku Roš ha-šana, kdy se na něj troubí po každé ranní bohoslužbě. Mimo tento svátek oznamuje ukončení půstu na Jom kipur a v moderním Izraeli inauguraci prezidenta. Existuje přesný způsob troubení během jednotlivých svátků, který se musí dodržovat.

Specifickým druhem židovských suvenýrů mohou být izraelské suvenýry, které mají souvislost s moderním Státem Izrael. Mezi ty můžeme zařadit například izraelskou vlajku (דגל ישראל, Degel Jisra'el), která je národní vlajkou Státu Izrael. Tvoří ji bílý podklad se dvěma vodorovnými modrými pruhy, nacházejícími se při horní a spodní části vlajky, a modrou Davidovou hvězdou. Modrá a bílá barva jsou židovskými barvami, symbolizujícími modlitební plášť talit. Davidova hvězda, neboli Davidův štít (Magen David) je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Vlajka samotná vychází ze sionistické vlajky, schválené na prvním sionistickém kongresu v Basileji z roku 1897.

Chanuka (חנוכה), známá též jako Svátek světel, je osmidenní svátek, který připomíná úspěšné židovské povstání (povstání Makabejských) proti helenizovaným Syřanům, kteří Židy nábožensky perzekvovali, a následný zázrak, který se udál při vysvěcení jeruzalémského Chrámu. Ten byl Syřany znesvěcen a jeho opětovné vysvěcení obnášelo zapálení menory. Čistého oleje, kterým se svícen zapaloval, však bylo pouze na jeden den. Svícen však zázrakem hořel celých osm dní, než se podařilo připravit olej nový. Připomínkou tohoto zázraku je zapalování svící na chanukových svícnech (chanukija) a pojídání jídel, připravených na oleji, jako jsou například bramboráky (latkes) a koblihy (sufganijot). Svátek se slaví na přelomu měsíců kislev a tevet a podle gregoriánského kalendáře tradičně připadá na konec listopadu a prosinec.

Pesach (פסח), též známý jako Svátek nekvašených chlebů, je jedním ze tří poutních svátků, který připomíná vyjití Židů z egyptského otroctví. Patří mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější židovské svátky. Trvá osm dní (v Izraeli sedm) a je charakteristický zvláštními stravovacími návyky a zvyky. Mezi ně patří například zákaz konzumace kvašených potravin a nápojů (pečivo, pivo, whisky) a naopak konzumace tzv. nekvašeného chleba (macesů). První dva večery svátku (v Izraeli jeden) se koná slavnostní večeře, známá jako seder. Během ní se jí symbolické potraviny a vypráví se příběh svátku Pesach. Připadá na druhou polovinu měsíce nisan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba duben.

Purim (פורים) je menší a nejveselejší židovský svátek. Připomíná události zmíněné v knize Ester, podle které byl svátek ustanoven Mordechajem na památku překažení plánů vezíra a místokrále Hamana na vyhlazení perských Židů. Doprovází jej řada zvyků, mezi něž patří předčítání z knihy Ester, darování dárků blízkým a potřebným, hostina spojená s popíjením vína a karnevaly. Svátek připadá na měsíc adar, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba únor až březen.

Roš ha-šana (ראש השנה) je svátek připomínající počátek židovského Nového roku. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a podle židovské tradice připadá na den, kdy byl stvořen svět. Zároveň zahajuje deset dní pokání, po nichž následuje svátek Jom kipur. Svátek by měl člověk strávit v modlitbách a spitováním svědomí. Mezi tradice patří troubení na šofar a pojídání symbolických potravin (například namáčení chleba a nakrájených jablek do medu, pojídání mrkve a rybích hlav) a symbolické odhazování hříchů (tašlich). Připadá na 1. a 2. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Jom kipur (יום כיפור), známý též jako Den smíření, je nejsvětější a nejvýznamnější židovský svátek. Náleží mezi tzv. Vysoké svátky a připadá na desátý den po svátku Roš ha-šana a zároveň zakončuje tzv. deset dní pokání, během nichž je chování člověka váženo na vahách a během nichž má člověk napravit a odčinit všechny své případné hříchy. Jde o postní svátek věnovaný modlitbám. Podle tradice v tento den B*h odpustil lidu Izraele zhotovení zlatého telete a v tento den se rovněž Abrahám obřezal na znamení smlouvy s B*hem. Připadá na 10. den měsíce tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Sukot (סוכות‎‎), jinak též Svátek stánků, je osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek, který patří mezi tzv. poutní svátky. Připomíná období, kdy Židé putovali pouští po vyjití z egyptského otroctví. Tradičním zvykem je stavění stánků, známých jako suka (pl. sukot), pod nimiž Židé po dobu svátku jedí a někdy spí. Při bohoslužbách se používají tzv. čtyři druhy (lulav, hadas, etrog, arava). Připadá na měsíc tišri, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba září až říjen.

Šavu'ot (שבועות), známý též jako Svátek sklizně, případně Svátek týdnů, je dvoudenní (v Izraeli jednodenní) svátek, náležící mezi tzv. poutní svátky. Připomíná den, kdy B*h na hoře Sinaj daroval lidu Izraele Tóru prostřednictvím Mojžíše. Svátek zároveň ukončuje počítání omeru. Mezi zvyky patří konzumace mléčných potravin, celonoční studium Tóry a vyzdobení synagogy na zeleno. Připadá na měsíc sivan, což je podle gregoriánského kalendáře zhruba květen až červen.

Klenotnictví a šperkařství jsou jedněmi z mnoha oblastí, které ovlivnil jak judaismus, tak židovská symbolika a mystika. Židovské stříbro, zlato a bižuterie tak odráží jak tradiční, tak méně známé židovské symboly.

Mezi ty klasické se řadí například Davidova hvězda (מגן דוד, Magen David, tj. doslova "Davidův štít"), což je šestícípá hvězda (hexagram) a nejznámnější symbol judaismu. Přestože se její nejstarší použití datuje až do 7. století př. n. l., její využití coby symbolu judaismu je relativně novodobé. Nezmiňuje ji ani Tanach ani Talmud a její název má odkazovat k tvaru štítu krále Davida. Ve středověku byla známa jako "pečeť Šalamounova" a podle kabaly její dva trojúhelníky představují dichotomii, která je člověku vrozená (např. dobro × zlo, či duchovno × fyzično). Jako náboženský symbol judaismu se začíná prosazovat od 17. století a od 19. století je již obecně přijímaným symbolem tohoto náboženství. Používala se k označování synagog, v roce 1897 se stala symbolem sionistického hnutí a od roku 1948 je součástí izraelské státní vlajky. Smutného užití doznala během holocaustu, kdy jí byli nuceni nosit Židé na územích okupovaných nacistickým Německem.

Mezi sefardskými Židy, v severní Africe a v oblasti Blízkého východu je též populární amulet ve tvaru ruky, známý jako hamsa (חמסה, chamsa, z hebrejského chameš = pět), který je společný pro judaismus a islám, byť v každém z náboženství má jinou symboliku. Má podobu symetrické ruky, která nereflektuje lidskou anatomii. Slouží jako ochranný amulet před uhranutím a jeho součástí je často symbol oka, ryby či hebrejský nápis. Podle židovské symboliky představuje pět prstů pět knih Tóry. Někdy je též označována jako "ruka Miriam", což byla sestra Árona a Mojžíše. Často se nosí jako součást náhrdelníku.

Populární jsou mnohé kabalistické symboly. Kabala (קבלה) je přitom židovská mystika a esoterická nauka. Její prapočátky lze naleznout v některých částech Tanachu a v díle Sefer jecira. Kromě posledního zmíněného patří mezi hlavní kabalistická díla též Sefer ha-bahir a Zohar. Základem kabaly, která je tajnou a složitou naukou, je nepřerušovaný vzájemný vztah mezi člověkem a B*hem, přičemž B*h je vnímán jako nekonečný zdroj síly a moudrosti. V dnešní době se kabala především studuje, avšak v některých kruzích je stále i praktikována. Specifickým prvkem je tzv. new-age kabala.

Kromě výše uvedených však existuje celá řada jiných židovských symbolů, které je možné zakoupit jako šperky.