JAD - Ukazovátko na Tóru

Jad (hebrejsky: יד‎, doslova “ruka”) je zvláštní ukazovátko používané při čtení Tóry (קריאת התורה), na jehož konci je malá ruka sevřená v pěst s nataženým ukazováčkem. Jeho používání, při němž je naznačeno čtené místo v textu, vychází z přísného zákazu dotknout se holého pergamenu svitku Tóry (ספר תורה‎‎). Ten vzešel z talmudického traktátu Megila 32a a je zmíněn rovněž v halachickém kodexu Šulchan aruch (Orach chajim 147). Jad se historicky vyrábí z celé řady materiálů, nejčastější však ze stříbra. Mezi další patří třeba zlato, mosaz, cín nebo tvrdé dřevo (např. z olivovníku). Bývá umělecky bohatě zdobně zpracován a na jednom z jeho konců je očko s řetízkem, kterým se jad zavěšuje na svinutý a pláštíkem zahalený svitek Tóry, respektive na jeho dřevěné tyče. Společně s dalšími ozdobami svitku Tóry a předměty určenými výhradně pro náboženské účely se jad řadí mezi tzv. svaté nádoby (כלי קדש).