Rudolf Jelínek
Společnost RUDOLF JELÍNEK navazuje na více než 400letou tradici výroby destilátů na Valašsku. První písemný doklad o existenci pálenice se nachází v urbáři vizovického panství z roku 1585. Díky vhodným klimatickým podmínkám se právě ve vizovickém regionu mimořádně daří především švestkám – proto jejich pěstování a následné zpracování vždy tvořilo důležitou součást obživy místních rolníků. Na konci 19. století pak nastává rozmach místních pálenic…. Zkušenosti současných destilatérů na tyto tradice navazují a jsou v nich hluboce zakořeněny.
Šedesátiletý zakladatel firmy odešel roku 1919 na odpočinek a přenechal řízení svým synům Rudolfovi a Vladimírovi. Ti dali firmě název "Zikmunda Jelínka synové". Již brzy po převzetí firmy mladými syny se ukázalo, že rozhodnutí bylo prozíravé – bratři v roce 1921 koupili Rolnický závod ovocnářský (RAZOV), který měl ze všech místních pálenic nejvýhodnější lokalitu a firmě se tak otevřela cesta rychlejšího rozvoje.
Mezi bratry panovaly rozpory, jak vést a rozvíjet firmu, proto se jejich cesty v roce 1926 rozešly, a dále bratři pokračovali v podnikání každý sám. Rudolf Jelínek zůstal na Razově a firmě dal své jméno, Vladimír pokračoval na původním místě pod původním názvem. Rudolf Jelínek také kvůli svému židovskému původu zahájil ve 30. letech výrobu košer destilátů. Po ukončení prohibice v USA se mu v roce 1934 podařilo úspěšně exportovat první kosher výrobky do zámoří, což byl základ jeho obchodního zahraničního úspěchu až do roku 1939, kdy začala 2. světová válka.
Rodina Jelínků byla židovského původu a tak ji zasáhl krutý osud. Téměř všichni členové rodiny Jelínků byli zavražděni v koncentračních táborech. Přežili jen synové Rudolfa, Zdeněk a Jiří. Ve válečném období došlo k arizaci palírny a firma byla pod nucenou správou až do roku 1945. Oba bratři se po válce ujali řízení firmy, bohužel starší Zdeněk již v roce 1946 zemřel na následky válečných útrap. Mladšímu Jiřímu se podařilo navázat na předválečné obchodní úspěchy.
Dne 28. dubna 1948 byl Jelínkův podnik znárodněn. Jiří Jelínek s rodinou odjíždí do exilu a výroba byla začleněna do národního podniku Moravské lihovary a octárny Brno, později se stává součástí podniku Slovácké konzervárny. I pod hlavičkou národního podniku pokračuje výroba vysoce kvalitních destilátů určených zejména pro export. Udržení zahraničních obchodních vztahů bylo možné jen díky zachování značky RUDOLF JELÍNEK, která měla doma i ve světě dobré jméno.
Po revoluci v roce 1989 nastává pro společnost hektické a složité období - neustálené vlastnické vztahy vedly k úpadku firmy.
Koncem roku 1998 vstupuje do podniku nová skupina akcionářů v čele s Pavlem Dvořáčkem. Firmu nejen zachránili, ale i obrátili negativní ekonomický trend, což se projevilo v hospodářských výsledcích hned v dalším roce.