JURAJ ŠAJMOVIČ: Raj nie je len na nebesiach a Peklo nie je len pod zemou

Kód: 203829
Novinka Tip
248 Kč
Skladem

Kniha, ktorú držíte v rukách, je absolútne výnimočná. Juraj Šajmovič ju napísal na samom sklonku svojho života, i keď tematicky sa venuje najmä šokujúcej skúsenosti vojnových hrôz a holokaustu. A dokázal ňou, že bol nielen mimoriadnym kameramanom, oceneným Českým levom, fotografom a maliarom, ale aj prozaikom. Že veľký talent, dar vidieť, je čosi, čo nie je obmedzené na jeden druh či žáner umenia, jednu oblasť ľudskej činnosti, ale že jeho pretlak sa derie von všetkými riečiskami...

 

Detailní informace

Detailní popis produktu

SMIECH I V PEKLE A ČERVAVÉ JABLKÁ I V RAJI ALEBO VEĽMI OSOBNÝ DOSLOV VYDAVATEĽA

Kniha, ktorú držíte v rukách, je absolútne výnimočná. Juraj Šajmovič ju napísal na samom sklonku svojho života, i keď tematicky sa venuje najmä šokujúcej skúsenosti vojnových hrôz a holokaustu. A dokázal ňou, že bol nielen mimoriadnym kameramanom, oceneným Českým levom, fotografom a maliarom, ale aj prozaikom. Že veľký talent, dar vidieť, je čosi, čo nie je obmedzené na jeden druh či žáner umenia, jednu oblasť ľudskej činnosti, ale že jeho pretlak sa derie von všetkými riečiskami...

Keď prišiel umelec s tým, že napísal pamäti, v Slovenskom literárnom klube v ČR sme to veľmi privítali a ponúkli sa ako vydavateľ. Veď vzhľadom na spletitý osud autora pôjde nielen o spomienky významnej osobnosti českej a slovenskej kultúry, ale aj o prerozprávanie časti dejín. To je vždy veľmi cenné. Keď sa však objavil rukopis, bolo to ohromujúce. Namiesto pamätí uzrel svetlo sveta román ohromnej naratívnej sily, pochopiteľne so strhujúcim príbehom, ale aj plný skvelých opisov a charakteristík postáv, chvíľami dojímavý, chvíľami mimoriadne vtipný, občas vari aj oboje dohromady, ak je to len možné. A najmä – plný magického realizmu, aký v kontexte slovenskej literatúry nemá porovnanie. Gabriel García Márquez z Piešťan...

S Jurajom Šajmovičom som sa zoznámil kedysi v roku 1995 krátko po tom, čo získal Českého leva. Robil som s ním rozhovor do časopisu. Neskôr sme sa spriatelili, prostredníctvom Slovensko-českého klubu sme mu organizovali niekoľko výstav, celý rad ďalších som mu otváral, Juraj Šajmovič svojimi geniálnymi fotografiami ilustroval moju zbierku básní K tichu.

K tichu... Dopísal rukopis svojich spomienok, odložil pero a do toho ticha sa odobral. Mne sa dostalo veľkej, prekvapujúcej a nezaslúženej, ale predovšetkým smutnej cti hovoriť na jeho pohrebe, v mene všetkých sa s ním lúčiť. Sľúbil som aj to, že túto knihu vydáme. Taký sľub sa nedá nesplniť.

Vďaka podpore mesta Praha, kde prežil väčšinu života, a Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí, veď aj slovenským krajanom od rozdelenia spoločného štátu bol, ale najmä vďaka úsiliu a podpore rodiny mohla táto krásna kniha vyjsť. A slová Juraja Šajmoviča i obrazy ukryté za nimi vstúpiť do večnosti...

Vladimír Skalský

 


 

JURAJ ŠAJMOVIČ

Juraj Šajmovič sa narodil 27. apríla 1932 v Piešťanoch v rodine židovského právnika. V roku 1942 sa s bratom a rodičmi uchýlil pred židovskou perzekúciou do Maďarska a posledný polrok vojny prežil s príbuznými v podzemnom bunkri na Slovensku. Do roku 1950 navštevoval gymnázium a potom prešiel na Vyššiu školu umeleckého priemyslu v Bratislave. Vyštudoval odbor fotografia a po maturite pokračoval v štúdiu kamery na pražskej FAMU, kde v roku 1961 absolvoval. Odvtedy žil v Prahe.

V rokoch 1962 – 1972 bol kameramanom v Československom armádnom filme, kde najčastejšie spolupracoval so svojím spolužiakom Ivanom Balaďom, napríklad na umeleckých dokumentoch Cintorín bez mena (1963), Metrum (1967) a tiež na celovečernom filme podľa poviedky A. P. Čechova Archa bláznov (1970), ktorý bol zakázaný ešte pred dokončením a uvedený až v roku 1990. Od roku 1972 pracoval ako kameraman na voľnej nohe a pokračoval prevažne v televíznej práci. Z divácky úspešných diel menujme napríklad jedenásťdielny seriál Sanitka (1984) či dvadsaťšesťdielny seriál Dobrodružství kriminalistiky (1989 – 1993).

Ponovembrové obdobie mu prinieslo okrem práce pre televíziu (Uctivá poklona pane Kohn, 1992 – 1993; Legenda Emöke, 1997; Píseň o lítosti, 1998) aj účasť na rade celovečerných filmov určených do kín (Do nebíčka, 1997; Návrat ztraceného ráje, 1999; Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba, 2000; Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko, 2001). Jeho kamera vo filme Golet v údolí (1995) bola ocenená prestížnou cenou Český lev a v roku 2009 mu Asociace českých kameramanů udelila cenu za celoživotné dielo.

Svoju fotografickú tvorbu prezentoval na mnohých skupinových aj samostatných výstavách po celej Českej a Slovenskej republike. Monografia s názvom Duch času (2004) získala ocenenie za najlepšiu fotografickú publikáciu roka. Posledných dvadsať rokov svojho života sa venoval predovšetkým maľbe a desiatky jeho diel sú skutočnou sondou do jeho duše. Zomrel v roku 2013, týždeň pred svojimi 81. narodeninami.


 

"Ještě jsem knížku Vašeho tatínka nedočetla, ale pochopila jsem, že je vyjímečná. Jak obsahem a přístupem k němu, tak i po stránce jazyka a vyjadřování. Schopnost pojímat věcí jako celek s chápáním významu všech detailů prozrazuje, že ji napsal výborný kameraman. Jistě byla tato schopnost i základem jeho profesionálního mistrovství."
Libuše Pavlová

"Můj první dojem je úžasný, jen mě bolí záda, neb jsem se do knihy zakousla a mám polovinu přečtenou. Čte se náramně snadno, je vtipná, Váš tatínek psal zřejmě lehce a přirozeně. Čte se opravdu skvěle, jen jsem zpomalila, aby mi tak rychle neutekla. Chci se do ní vracet."
Eva Benešová 

"Právě jsem dočetla Raj a peklo: překrásný, hutný text, plný emocí, barev a nevídaného étosu - dlouho se mi nestalo, abych si pokračování nechávala jako odměnu po trampotách všedního dne. Děkuji moc, že se vám knížku podařilo vydat a je mi moc líto, že k jejímu vzniku nemohu povinšovat přímo autorovi. Netušila jsem, jak bohatá obraznost v něm dříme..."
Olga Dostálová 

"Milá Klárko, minulý týden mi Mikeš (syn) přinesl knihu napsanou Vaším tatínkem. Knihu jsem přečetla o tomto víkendu při cestě vlakem do Prahy a zpět. Text mě velmi zaujal svým příběhem, emocemi a svou hloubkou. Nestydím se za to, že mi občas tekly slzy. Po přečetní ve mě zůstává otázka "PROČ...?" a mnoho jiných otázek, na které bohužel neznám odpovědi. Příběh dítěte, vnímání krásy i hrůz světa ve mě zanechal hluboký dojem. Myslím, že spousta Vašich vlastností pochází od Vašich rodičů, prarodičů a předků, kteří měli mnohdy život velmi těžký až krutý, a přitom neztráceli smysl pro spravedlnost, toleranci, soucit a lásku k ostatním lidem a tvorům. Za možnost si knihu přečíst, a rozšířit si tak trochu obzory z nedávné historie podané přímo účastníkem této historie, Vám mnohokrát děkuji. Můj obdiv patří Vašemu tatínkovi, Vám i celé Vaší rodině. Přeji Vám a celé rodině klid, pohodu a mnoho lásky kolem sebe a ještě jednou DĚKUJI."
Alena Čížková

"Tak jsem dočetla Vaši úžasnou knihu. Čte se sama. Včera jsem si šla lehnout ve tři ráno, neb jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Knížka je plná protikladů. Příběh je krásný a přitom tak ošklivý. Je smutný a přitom tak veselý. Je drsný a přitom tak jemný. Je tak.................. živý. 
Myslela jsem, že budu mít problém se slovenštinou, ale je psaná tak lehce, že mi to ani nepřišlo. Slovní rozmanitost, cit pro detail i úžasné popisy byly skvělé. Děkuji za možnost si ji přečíst."
Petra Svačinová

Nádherná a srdcem psaná knížka, dokonce si to umím představit i jako audio knihu čtenou třeba panem Lasicou.
Huguette Marešová

Kniha pamětí Tvého tatínka je moc krásně napsaná, moc hezky se čte, jakkoli je ve skutečnosti smutná. Nějakou tu slzu uroní i člověk, který si myslí, že je vůči dojetí imunní. Je poznat, že tu knížku psal kameraman, který byl kameraman "tělem i duší" a hlavně srdcem.
Daniel Vaněk

Knihu jsem včera obdržel a hned jsem se začetl a tak mě pohltila, že jsem se za chvilku šel podívat, jestli je napsaná česky nebo slovensky. Jazyk jsem vůbec nevnímal. Tak silné vyprávění.
Jaroslav Andrýsek

Kniha je psaná krásnou slovenštinou. Čtenář si úplně libuje v tom bezstarostném dětství a vnímá snad i vůně a chutě, které se hned taky každému vybavují ze vzpomínek. O to víc pak člověk prožívá spolu s hlavním hrdinou i to zlé. Po delší době kniha, která se mě opravdu dotkla, kterou jsem spoluprožíval. Díky.
Pavel Avraham Vrátný

 

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní mohou vkládat příspěvky. Prosíme, přihlaste se nebo se registrujte .

Nevyplňujte toto pole:

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: